Minaret je nejstarší dochovanou rozhlednou na českém území a zároveň jediný minaret v České republice. | zdroj: www.lednice.cz


Tajemství lednického minaretu. Kde se vzala na Moravě muslimská stavba?

Jediný minaret na území České republiky stojí v Lednici na Moravě a údajně je nejvyšší stavbou tohoto typu postavenou mimo islámské země. K modlitbám však pravověrné muslimy nesvolává. Proč tu tedy vlastně stojí a kdo jej nechal postavit?

user-avatar

Markéta Oderská

1. 10. 2014 | 07:02

Alois I. kníže z Liechtensteina (1759 – 1805) byl mecenášem umění.

Tak jako každá neobvyklá stavba z historie, i lednický minaret je opředen řadou legend, snažících se vysvětlit její původ. Podle jedné z nich prý si lichtenštejnský kníže tajně vydržoval na lednickém zámku muslimskou milenku, které se prý ale stýskalo po domově. Kníže proto pro ni postavil minaret i s mešitou, aby se na Moravě necítila tak úplně jako v cizině. 

Jiná pověst zase praví, že chtěl kníže Alois Josef I. z Liechtensteina postavit ve městě Lednici nový kostel, jenže mu to brněnská konzistoř nepovolila, a tak si místo toho (a prý natruc katolickým hodnostářům) vybudoval na svém zámeckém parku islámský svatostánek. 

Stěny mešity v přízemí jsou vyzdobeny barevnými arabeskami neboli maureskami.

Mnohem pravděpodobnější verzí však je, že chtěl rakouský kníže spíše napodobit jiné evropské aristokraty. Tehdy bylo totiž módou zasazovat do parků a zahrad neobvyklé stavby z antického i orientálního světa a multikulturní Liechtenstein nechtěl být v ničem pozadu! Podobná věž už stála v anglické královské zahradě v Kew a se svým minaretem se také pyšnil rýnský falckrabě ve Schwetzingenu nebo hessenský vévoda v parku svého letního sídla Wilhelmshöhe. Ostatně ještě před minaretem vyrostlo v lednické zámecké zahradě několik pitoreskních staveb, jako například gotický dům, antické lázně, čínský pavilón či holandský rybářský domek se vstupem z velrybí čelisti. Tak proč ne minaret? Kníže už se těšil, jak do něj umístí exotické exponáty, které si přivezl ze svých cest po Orientu.

Na fasádě minaretu visí nápisové desky s mravoučnými citáty z koránu.

Minaret je ovšem kuriózní i díky tomu, kdo jej vyprojektoval. Tužkovitou věž totiž navrhl Josef Hardtmuth, slavný to vynálezce tužky a zakladatel české firmy Koh-i-noor, jejíž logo dodnes vídají děti na pastelkách. Tenhle přičinlivý Rakušan se z obyčejného zednického přidavače vlastní pílí vypracoval až na dvorního stavitele a architekta na lichtenštejnském panství!

Josef Hardtmuth (1758 – 1816) byl dvorním architektem šlechtického rodu Liechtensteinů.

Stavba minaretu mu dala jaksepatří zabrat, neboť se stavěla na vrstvách nestabilních písků v nivě řeky Dyje. Mimořádně náročnou práci komplikovala vysoká spodní voda, kterou musely nepřetržitě odčerpávat pumpy. Aby vytvořil pevné základy, musel Hardtmuth do dna základové jámy zatlouct 500 olšových pilotů s okovaným hrotem, přes které byl pak položen rošt ze 48 dubových trámů a navrch betonová deska. Na těchto základech pak moha vyrůst čtyřboká jednopatrová mešita s arkádovým ochozem a sloupy. Jejím středem prostupuje třípatrová 60 metrová věž se třemi vyhlídkovými ochozy, k nimž vede točité schodiště se 302 stupni

Na vrchol věže minaretu vede točité schodiště s 302 schody.

Stavět věž do takové výšky bylo samozřejmě smělé. Vynalézavý Hardtmuth ovšem navrhl speciální lešení v podobě spirálové rampy s dvanácti otáčkami, po němž se měli vzhůru dopravovat materiál i dělníci. Ti se však zpočátku báli na tak netradiční lešení vkročit. Aby rozptýlil jejich pochybnosti, vyjel údajně jeden kaprál císařského jízdního pluku po točité rampě nahoru na koni.

V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s orientální výzhdobou, které sloužily jako muzeum lichtejnštejnských exotických sbírek.

Minaret byl kompletně dokončen po 7 letech, v roce 1804. Přestože se stavební náklady vyšplhaly na téměř milion zlatých, kníže byl stavbou nadšen a Hardmuthovi vyplatil ještě mimořádnou odměnu. Kníže se však z věže dlouho neradoval, neboť rok nato zemřel. Dnes však je jeho minaret dominantou i poznávací značkou valticko-lednického areálu a turistickým magnetem. Je jedinečnou ukázkou maurské architektury, která neměla a vlastně nemá ještě ani dnes u nás obdoby! Nikdy nesloužila k náboženským účelům a místo k modlitbám sem lidé chodí jako na rozhlednu. Za dobré viditelnosti odtud dohlédnou až do Vídně. 

Z ochozu minaretu je vidět lednický park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

1. 10. 2014 | 07:02