Jeden z nejkontroverznějších obrazů světa je detailním pohledem na ochlupené genitálie, tedy místo, jež ironicky označuje název za místo zrození celého světa. Od roku 1995 ho vystavuje Musée d'Orsay v Paříži.

Jeden z nejkontroverznějších obrazů světa je detailním pohledem na ochlupené genitálie, tedy místo, jež ironicky označuje název za místo zrození celého světa. Od roku 1995 ho vystavuje Musée d'Orsay v Paříži. | zdroj: france24.com


Tajemství Počátku světa odhaleno. Která slavná žena obnažila svůj klín?

TÉMATA: umění | malba | malíři | erotika | nahota

user-avatar

Yvonne K.

8. 02. 2019 | 17:13

Není žádným tajemstvím, co zobrazuje obraz francouzského malíře Gustava Courbeta nazvaný Počátek světa, na to je příliš realistický. Kromě toho, že se o existenci skandálního díla až do roku 1988 na veřejnosti nevědělo, nebyla známa ani totožnost ženy, která slavnému malíři stála, či respektive ležela modelem. To by v tom byl ale čert, aby ji experti po letech nevypátrali!

Desítky let se mělo za to, že modelkou k Počátku světa byla třiadvacetiletá irská dívka Joanna Hiffernanová, která v době vzniku díla, tedy v létě roku 1866, opustila Londýn a na čas se zabydlela u Courbeta.

Pochybnosti ovšem přetrvávaly, hlavně proto, že tmavé ochlupení na obrazu nejde dohromady se zrzavými kudrlinkami Irky. Někteří znalci umění se domnívali, že malíř místo živé modelky použil erotickou fotografii, která se už tehdy dala bez problémů sehnat. Mnozí fotografové se prodejem aktů docela dobře živili.

Nejnovější písemné důkazy odhalené v korespondenci mezi francouzským romanopiscem Alexandrem Dumasem st. a spisovatelkou George Sandovou však míří prstem na jinou krásku – pařížskou baletku Constance Queniaux. Ta byla milenkou tureckého ambasadora Chalíla Beje, který, jak známo, si obraz u Courbeta přímo objednal. Pařížšká baletka Constance Queniaux (1832–1908)

Dáma z harému

Na linku vedoucí ke Queniaux narazil francouzský historik Claude Schopp, když se probíral kopiemi Dumasových dopisů. Jedna speciální pasáž ho zarazila. Stálo v ní: “Někdo jen tak nenamaluje nejfajnovější a nejzvučnější interview slečny Queniaux z Opery.”

Věta nedávala zrovna smysl, ale když se Schopp pídil po originálu, zjistil, že při přepise došlo k záměně slova “interview” za “interiér”. V tu ránu jej napadlo, co měl duchovní otec Tří mušketýrů na mysli.

Svůj objev okamžitě konzultoval s šéfkou oddělení výtisků Francouzské národní knihovny Sylvií Aubenasovou, která mu dala za pravdu.

“Tohle svědectví z oné doby mě vede k přesvědčení, že Courbetovou modelkou byla na 99 procent Constance Queniaux,” sdělila Aubenasová agentuře AFP.

Queniaux v té době bylo 34 let a právě odešla z Pařížské opery do baletního důchodu. O pašovu náklonnost soupeřila se známou kurtizánou Jeanne de Tourbeyovou, která byla rovněž  považována za předlohu k obrazu Počátek světa. Nicméně popisy současníků pějících na krásu Constance Queniaux s jejím výrazným černým obočím více korespondují s bujným porostem v ohanbí, jak je realisticky zvěčnil Courbet. Jiný Coubertův obraz, Spánek, z roku 1866.

Francouzská knihovna má navíc k dispozici několik jejích portrétů včetně těch od proslulého pionýra fotografie Nadara.

Podle Aubenasové věděl kruh zasvěcených lidí, komu patřil zarostlý klín na Coubertově obraze, ale informace časem upadla v zapomnění, neboť z modelky se stala vážená dáma a štědrá filantropka, takže se neslušelo o tom hovořit. 

Je tu i jiný objev, který zmíněnou teorii podporuje. Když Constance Queniaux v roce 1908 zemřela, v její pozůstalosti se našel i Courbetův obraz s kaméliemi, v jehož centru je rozkošně rozevřený červený květ.

Kamélie byly v té době neomylně spojovány s kurtizánami díky známému románu Dáma s kaméliemi, který napsal Alexandr Dumas mladší.

“Jaký lepší hold mohli Constance vzdát umělec a jeho patron?” naznačuje Aubenasová, která se domnívá, že mohlo jít o dárek od tureckého paši. 

Sběratel erotiky

Chalíl Bej pocházel z bohaté egyptské rodiny, studoval ve Francii a v roce 1856 vstoupil do diplomatických služeb osmanské říše. Jako jeden ze zplnomocněnců vyjednával o ukončení krymské války a působil jako velvyslanec v Athénách a později v Petrohradě, kde začal sbírat umění.

Když se v polovině 60. let 19. století vrátil do Paříže jako turecký diplomat, zařídil si luxusní bydlení v centru města. Stylem života připomínal prince z pohádek Tisíce a jedné noci. Jeho bohatství působilo na krásné ženy jako magnet. Kromě nich vlastnil i nádhernou sbírku obrazů, v níž nechyběla řada významných prací od Delacroix nebo erotické obrazy jako třeba Ingresovy Turecké lázně.

Počátek světa si Chalíl Bej údajně pověsil do koupelny, což byla v jeho pařížské rezidenci místnost připomínající spíše malé lázně. Malbu zakryl zelenou záclonou, kterou čas od času odkryl jen před speciálně vybraným publikem.

Finanční problémy Beje nakonec donutily stovky svých obrazů prodat, Počátek světa nevyjímaje. Obraz pak měnil majitele, byl ukrýván před nacisty a nokonec padl jako válečná kořist do rukou Rudé armády. Od Rusů malbu po válce odkoupil předchozí židovský majitel a v roce 1954 ji prodal za jeden milion dvě stě tisíc franků slavnému psychoanalytikovi Jacquesovi Lacanovi. Courbetův autoportrét

Poprask na veřejnosti

Široká veřejnost o obraze stále neměla ani potuchu. Dílo nakonec vypátrala znalkyně umění 19. století Linda Nochlinová a vystavila je v roce 1988 v Brooklynském muzeu v New Yorku.

Veřejný skandál Počátek světa vyvolal až v roce 1994, kdy se objevil na obálce románu Adorations perpétuelles, vydaném pařížským nakladatelstvím Seuil. Policie na základě udání zakročila a zabavila výtisky knihy. Nakladateli podle francouzského trestního řádu hrozily tři roky vězení a pokuta 75 tisíc eur za propagaci pornografie, pokud je veřejně dostupná pro nezletilé. 

Na obranu Courbeta tehdy vystoupil francouzský ministr kultury Jacques Toubon, který veřejně prohlásil, že pokusy stáhnout kvůli obálce knihu z knihkupectví i jakékoliv omezení její distribuce považuje za absurdní.

Svou sílu šokovat malba o rozměrech pouhých 55krát 46 centimetrů neztratila ani v dalších letech, kdy kvůli ní Facebook nemilordně cenzuroval řadu profilů, nic naplat, že jde o umělecké dílo, které prostě jen zobrazuje bránu, kterou jsme všichni přišli na svět.

user-avatar

Yvonne K.

8. 02. 2019 | 17:13

> ExtraStory   |   Inzerce