Lidský mozek je stále neprobádaný terén.

Lidský mozek je stále neprobádaný terén. | zdroj: humanconnectomeproject.org


Tajemství vědomí odhaleno: V bdělém stavu je náš mozek mnohem víc propojený

TÉMATA: anatomie | medicína | mozek | nervová soustava

user-avatar

Tyrion

21. 02. 2016 | 12:30

Bdíme-li, náš mozek se nachází ve stavu vědomí, který vědci dlouho nedokázali definovat. Nedávno však tým evropských vědců odhalil nové poznatky o tom, co se odehrává v mozku ve stavech bdělosti i bezvědomí. Z nich vyplývá, že jsme-li plně při vědomí, síť neuronů v mozku je co nejoptimálněji propojena.

Vědci se v minulosti již mnohokrát pokoušeli porozumět tajemstvím lidského vědomí. Mnoho z nich se přitom shodlo na tom, že jde o schopnost mít subjektivní zážitky a užívat si reality světa z perspektivy první osoby. Nicméně rozličné stavy vědomí zůstaly nevysvětleny. Nepodařilo se identifikovat hlas vnitřního já a definovat rozdíly mezi stavy spánku, částečného vědomí a totálního bezvědomí. V nedávném výzkumu se proto evropští vědci pokusili sledovat pomocí fMRI skenů mozkovou činnost u dvanácti dobrovolníků, které uváděli do stavu bezvědomí podáváním látky zvané propofol. Jde o krátkodobě působící, nitrožilně podávané hypnotikum, které se obvykle používá k vyvolání a udržování umělého spánku při operacích. Do podvědomí veřejnosti se propofol dostal v souvislosti s náhlou smrtí slavného zpěváka Michaela Jacksona v roce 2009. Za její příčinu pitva totiž určila akutní otravu propofolem. Zpěvákovi jej proti chronické nespavosti podával jeho osobní lékař a byl za to odsouzen na čtyři roky do vězení.

Michael Jackson ležící v kómatu v nemocnici.

Vědci jsou přesvědčeni, že propofol přivádí lidi do naprostého bezvědomí, kdy mozek není schopen zpracovávat myšlenky, a dokonce ani cítit signály bolesti. Pro získání jasnějšího pohledu na různé stavy vědomí, pozoroval vědecký tým změny v toku krve v mozcích dobrovolníků, jak přecházeli ze stavu vědomí do bezvědomí a nazpátek.

Lidský mozek má asi 100 miliard nervových buněk (neuronů, které vzájemně propojují tzv. synapse).

Při následné analýze skenů pak vědci odhalili, že v bdělém stavu mozek vykazoval „poryvy neustálé, proměnlivé aktivity“. Nervová soustava byla vystavena spoustě podnětů, na kterou nervové buňky aktivně reagovaly složitou komunikací a zvýšenou konektivitou své mnohočetné komunikační sítě. Naopak ve stavu bezvědomí byl mozek dobrovolníků mnohem méně propojený a proměnlivý.

Vědci předpokládají, že závěry jejich výzkumu jsou univerzální.


Vědomí je základní atribut bdělého života člověka a v různé míře i dalších živočichů. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí. Je zdrojem vůle a volních aktů, rozhodování, a tudíž i jakýmsi ohniskem či středem lidské osoby. Vědomí ztrácíme ve spánku, v těžké nemoci a při úrazech mozku, je tedy na mozku závislé. V moderním chápání často nahrazuje starší pojem duše, případně i "já". V lékařství se vědomí pokládá za protiklad bezvědomí, spánku či hypnózy.

user-avatar

Tyrion

21. 02. 2016 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce