Kurtizána Lydia objímá římského básníka Horatia, který byl zastáncem prostituce (Thomas Couture, 1843)

Kurtizána Lydia objímá římského básníka Horatia, který byl zastáncem prostituce (Thomas Couture, 1843) | zdroj: wikipedia commons


Tajný život konkubín ve starověkém světě: nejvíc jich měli Šalamoun, Mohamed a čínští císaři

TÉMATA: starověk | prostituce | konkubinát

user-avatar

Irena Gruberová

26. 04. 2015 | 14:00

V mnoha kulturách starověkého světa měli vladaři a jiní příslušníci elit nejenom manželky, ale také konkubíny. Ty sloužily ke dvěma účelům – jednak aby zajistily panovníkovi potomstvo, a tím i prestiž, a jednak aby mu dopřály neomezených sexuálních požitků. Konkubinát si sice většinou spojujeme s dějinami ve starověké Číně, kde si císaři udržovali tisíce souložnic, ovšem zdaleka se neomezoval jen na tuto říši.

Zvyk pořizovat si vedle řádné manželky ještě konkubínu neboli souložnici sahá hluboko do minulosti a setkáváme se s ním již na úsvitu civilizací ve starověké Mezopotámii a Babylónu. Mnohé z nich byly v pozici méněcenných sexuálních otrokyň, avšak v některých městských státech se těšily poměrně vysokému sociálnímu statutu a dokonce plnily role kněžek. Společnost proto návštěvy u těchto žen nejen tolerovala, ale dokonce to považovala za čestné plnění náboženských povinností.

O konkubínách se ostatně zmiňuje i Bible. Největší harém měl proslulý král Izraele Šalamoun (1011 – 931 před Kr.), jenž mimo jiné proslul svou spravedlivostí a moudrostí. Nic na tom neměnil fakt, že si vedle 700 manželek udržoval ještě 300 souložnic. Jak známo, křesťanství tento druh soužití zavrhovalo, avšak někteří vykladači Bible tvrdí, že po Velké potopě Bůh dovolil mužům mít více než jednu ženu nebo několik souložnic, aby se rychleji rozmnožovala lidská populace. Konkubíny však byly striktně vyhrazeny jen pro panovníky, zatímco obyčejnému občanu byl tento druh sexuálních vztahů zapovězen.

Koupel v harému

Také islám povoloval konkubinát, byť někteří muslimové odmítají, že by existence harému měla cokoliv společného s islámem, naopak tvrdí, že byl jen součástí osmanské kultury. Nicméně historik Al-Tabari spočítal, že se prorok Muhammad oženil s celkem 15 ženami a měl přinejmenším čtyři souložnice, které všechny byly otrokyněmi. Podle dochovaných záznamů byl schopen během jedné noci navštívit naráz všechny manželky!

Ve starověkém Řecku se o konkubinátu mnoho nepíše, to však neznamená, že neexistovalo. Zákony dovolovaly muži zabít jiného muže, pokud by ho přistihl při sexu s jeho konkubínou. Římské právo konkubinát rovněž uznávalo a dokonce jej povolovalo i ve vztazích stejného pohlaví.

Čínské konkubíny na hedvábné tapetě

Ovšem nikde nepropracovali konkubinát k takové dokonalosti jako ve starověké Číně. Čínští císaři pro své konkubíny budovali rozsáhlé paláce ve svém Zakázaném městě. Za dynastie Qing jich tu žilo okolo 20 000! Vládla mezi nimi samozřejmě velká řevnivost, neboť při tomto počtu nebylo snadné získat císařovu přízeň, strávit s ním noc a přivést mu na svět kýženého potomka. Jen tak totiž mohla čínská konkubína dosáhnout vyššího společenského postavení a lepšího zacházení, jako třeba konkubína jménem Wu, k níž se po smrti císaře chovalo služebnictvo jako k císařovně.

Čínské konkubíny dynastie Čching v Zakázaném městě

Ačkoliv mnohé chudé rodiny nabízely své dcery jako konkubíny pro zajištění jejich lepší budoucnosti, neměly pak tyto dívky na růžích ustláno. Ve dne v noci je v paláci hlídalo množství eunuchů (vykastrovaných mužů), aby se zabránilo tomu, že by některá z nich otěhotněla s někým jiným než s císařem. Z toho důvodu neměly konkubíny dovoleno stýkat se jakkoli s okolním světem, dokonce je nemohl ani navštívit lékař, když onemocněly. Tyto ženy byly považovány za osobní majetek císaře. Ten s nimi mohl nakládat, jak se mu zlíbí, a dokonce si je vzít po smrti s sebou i do hrobu. V řadě hrobek aristokratů proto nacházíme po jejich boku nebo ve vedlejší místnosti ostatky několika žen, které buď eunuchové popravili, nebo je donutili spáchat sebevraždu. V několika řídkých případech byly konkubíny pohřbeny zaživa ve stoji, aby takto čekaly na příchod svého císaře i v posmrtném životě.

user-avatar

Irena Gruberová

26. 04. 2015 | 14:00

Zavří­t reklamu