Češi chtěli zdědit Togo po Němcích.

Češi chtěli zdědit Togo po Němcích. | zdroj: wikipedia commons


Také Československo chtělo mít zámořské kolonie, uvažovalo se o africkém Togu

TÉMATA: československo | kolonie | afrika | kolonialismus | legie | první republika

user-avatar

Václav Pokorný

6. 09. 2019 | 07:00

Po 1. světové válce někteří Češi podlehli imperiálním choutkám. Ve společnosti se začaly objevovat hlasy snažící se tuto myšlenku realizovat v praxi. Možná nejblíže měli Češi ke správě někdejší německé kolonie Togo.

„Už na přelomu 19. století existovaly úvahy o tom, že bychom měli něco kolonizovat,“ řekl pro web iDNES.cz český diplomat, orientalista a spisovatel Jaroslav Olša junior. A nešlo pouze o africké Togo, zvažovalo se, že by nově zrozená republika dostala do správy dnešní Novou Guineu, ostrovy v Mikronésii nebo Etiopii. Uvažovalo se rovněž o území  Madagaskaru nebo ostrovu Jana Mayena. 

Koloniální záměry snovali především světaznalí čeští cestovatelé. V první řadě Emil Holub, který při své druhé africké cestě dokonce s náčelníky některých kmenů jednal o pronájmu či prodeji obrovských ploch jejich kmenových území.

Nejblíže splnění svých koloniálních snů byli Češi po porážce Ústředních mocností v 1. světové válce a rozpadu habsburské monarchie v roce 1918. O myšlenku kolonialismu se v nově vzniklém Československu zasadil především český spisovatel a cestovatel Jan Havlasa, vlastním jménem Jan Klecanda (1883−1964).Tento zanícený vlastenec se díky četným cestám do vzdálených zemí stal nejen expertem na kolonie, ale i přítelem Milana Rastislava Štefánika, jenž chtěl pro Slováky kolonizovat ostrov u Tahiti. Politický spis "Vztah koloniální politiky ke světové válce" z roku 1914 vynesl Klecandovi nejen rok vězení ve Vídni, ale v letech 1917 a 1918 také členství v Národním výboru. Stal se váženou osobností, a když po vyhlášení samostatného státu vydal šestnáctistránkovou brožuru "České kolonie zámořské", dal tím tuzemskému uvažování o poválečné budoucnosti křídla. Jako nejvhodnější území vytipoval africké Togo.

Togo bylo bývalou kolonií poraženého Německa, ležící v západní Africe na pobřeží Atlantského oceánu. Svou rozlohou zaujímalo přibližně třetinu území nově vzniklého Československého státu. Počet jeho obyvatel se tehdy pohyboval okolo tří milionů. Soudilo se, že takovou zemi by bylo možné správně i vojensky zvládnout, zejména za pomoci čerstvě demobilizovaných legií. V Togu přitom po Němcích zůstala určitá prosperita a také pořádek, který by našincům byl blízký.

Vytvořila se představa, podle níž budeme z Toga vozit železnou rudu, kávu, kakao a další zboží a do kolonie budeme dodávat své stroje, auta a podobně.

Návrh však nakonec ani nebyl oficiálně projednáván, přestože Havlasa, ale i T. G. Masaryk a někteří další československou schopnost vládnout jiným národům dokazovali úspěchy legionářů při správě „celé Sibiře a půlky Ruska“, anebo argumentovali „potřebou oddělit kolonie velmocí pruhy kolonií náležejících malým zemím, aby se tak předešlo budoucím střetům".

Na pařížské mírové konferenci v roce 1919, kde se jednalo o poválečném vyrovnání, nepadlo o možnosti Toga jako československé kolonie ani slovo. Nakonec bylo rozhodnuto o rozdělení Toga mezi Francii a Británii. Že se africké Togo stane československou kolonií, tak bylo spíše zbožným přáním některých obyvatel nově vzniklé republiky nežli historickou realitou.

 

user-avatar

Václav Pokorný

6. 09. 2019 | 07:00

> ExtraStory   |   Inzerce