Rekonstrukce obličeje Homo naledi od umělce Gursche.

Rekonstrukce obličeje Homo naledi od umělce Gursche. | zdroj: nationalgeographic.it


Tato tvář změní lidskou historii, jen se neví jak

TÉMATA: antropologie | vývoj člověka | evoluce | homo naledi

user-avatar

Markéta Oderská

16. 05. 2016 | 12:30

Budou tomu již tři roky, co antropologové objevili na dně malé jeskyňky ležet spoustu kostí, které – jak se ukázalo – patřily dosud neznámému a zřejmě nejstaršímu zástupci rodu Homo, jenž dostal pojmenování Homo naledi. Dnes tento nález vyvolává velké kontroverze ohledně toho, zda byly jeho zfosilizované pozůstatky do jeskyně záměrně uloženy, tedy pohřbeny. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, mělo by to dalekosáhlé důsledky pro evoluční teorii.

Pozůstatky 15 jedinců obou pohlaví a různého věku byly objeveny v roce 2013 v komoře Sterkfonteinských jeskyní v Jihoafrické republice. Jeskynní dutina byla tak malá a vchod tak úzký, že na místo musely být povolány mladé, hubené ženy, aby se dostaly dovnitř. Celkem tu našly 1 550 kostí, uspořádaných tak, jako by na toto místo byly záměrně uloženy. Ukázalo se, že jde o pozůstatky nového druhu člověka. V jistých ohledech se jeví velmi primitivní, v jiných se zas pozoruhodně podobá moderním lidem. Celkem se našlo 1 550 kostí od 15 jedinců.

Homo naledi na výšku měřil asi 150 cm, jeho pánev a ramena měly primitivní stavbu, ale dolní končetiny se podobaly těm lidským – byly relativně dlouhé s dlouhými chodidly, takže zřejmě chodil po dvou. „Od půle stehen vypadá jako člověk – má dlouhé nohy a lidská chodidla. To je opravdu kombinace, kterou jsme předtím neviděli u žádné dochované fosílie,“ uvedl paleontropolog Lee Berger z Univerzity ve Witwatersrand. Mozek Homo naledi byl malý jak pomeranč a více opičí než lidský. Tvar rukou se zakřivenými prsty jej uzpůsoboval k lezení po stromech, ale současně i k uchopování předmětů. Ruce se zakřivenými prsty Homo naledi

Co však nejvíc vědce děsí, je představa, že tento tajemný hominid byl natolik kulturně pokročilý, že své mrtvé pohřbíval. „To je něco, co jsme předtím považovali za něco typického jen pro nás pro lidi, co nás jaksi identifikuje, ale ono tomu tak není,“ poznamenal vědec.  

Jak se Homo naledi dostal do jeskyně?

Jednou ze záhad, která vědcům nedá spát, je to, jak se kosti Homo naledi dostaly do tak odlehlé jeskynní komory? Tito jedinci v jeskyni jednoznačně nežili; nenašly se tam po nich žádné kamenné nástroje ani zbytky jídel, které by svědčily o tom, že jeskyni obývali.

Nabízí se sice možnost, že skupinka těchto tvorů jednou do jeskyně vnikla, ale padající kameny zasypaly vchod, takže se neměla kudy vrátit zpět. Nicméně uspořádání některých kostí naznačuje, že zfosilizovaly nedlouho poté, co byly položeny na zem. Pokud je tam zavlekly šelmy jako svou kořist, zůstaly by na kostech stopy po jejich zubech, ale žádné takové tam nejsou. A v neposlední řadě, jestliže kosti do jeskyně vyplavila tekoucí voda, přinesla by s sebou také kameny, rostlinný materiál nebo skalní suť, jenže nic z toho se v komoře nenašlo. Malba zachycuje příslušníky rodu Homo naledi, jak odnášejí do jeskyně tělo zesnulého.

Když tedy vědci vyčerpali všechny možnosti, nezbylo jim než konstatovat, že ostatky Homo naledi byly do jeskyně záměrně přineseny. To ovšem zcela mění dosavadní pohled na evoluci. Doposud byly pohřební rituály přisuzovány jen druhu Homo sapiens a možná ještě neandrtálcům. Takový pohřební rituál znamenal podniknout nelehkou cestu do temných hlubin jeskyně, k čemuž dávní hominidé potřebovali nějaké osvětlení. Představa, že tvorové s tak malým objemem mozkovny byly něčeho takového schopni, je pro řadu vědců nepřijatelná. Někteří z nich proto namítají, že do jeskyně musel vést ještě nějaký vchod blíže povrchu a že kosti původně ležely v jiné části jeskyně, odkud je do komory vyplavila voda. Evoluční bioložka Aurore Vale poukazuje na změny zaznamenané na fosilizovaných kostech, které přičítá broukům a hlemýžďům, kteří by přece tak hluboko ve tmě jeskyně nežili.  

Jak jsou vůbec staří Homo naledi?

Dalším tajemstvím, který nález kostí halí, je jejich stáří. V tuto chvíli to není nikdo schopen jasně určit. Kosti totiž ležely jen tak na podlaze jeskyně, anebo v mělké vrstvě smíšených sedimentů. Odhady se proto pohybují od 20 000 až po 2,8 miliony let. Navíc nikde na planetě se podobné kosti jako tyto dosud nenašly. Homo naledi (vpravo) ve srovnání s jinými druhy rodu Homo – Homo erectem (uprostřed) a australopitékem (vlevo).

„Podle mě Homo naledi nás vyvádí z iluze, že minulost je dostatečně kompletní, abychom si o ní vytvářeli příběhy, ale není,“ komentuje kontroverzní nález americký paleoantropolog Fred Grine. Možná se některé rané druhy Homo vyskytovaly v jižní Africe a pak se přemístily do východní Afriky, ale možná tomu mohlo být i jinak. Lee Berger míní, že správnou metaforou pro lidskou evoluci je místo větvícího se stromu s jediným kořenem spíše rozvětvený proud; řeka, která se rozbíhá do kanálů, aby se jednou dole po proudu zase spojila. Podobně různé druhy hominidů, kteří kdysi obývali Afriku, se v jistém bodě oddělily od společného předka, ale v průběhu času zase splynuly, takže my si dnes neseme v sobě kousek východní Afriky i trochu té jižní a o určité části historie nemáme vůbec žádnou potuchu.

user-avatar

Markéta Oderská

16. 05. 2016 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce