Za první republiky patřila Tatra do koncernu Ringhoffer a vyráběla široké portfolio strojírenských produktů. A tak došlo i na letadla.

Za první republiky patřila Tatra do koncernu Ringhoffer a vyráběla široké portfolio strojírenských produktů. A tak došlo i na letadla. | zdroj: aviators.cz


Tatra kdysi vyráběla i letadla a lámala s nimi rekordy

TÉMATA: tatra | letadla | první republika | rekordy | 30. léta

user-avatar

Václav Pokorný

31. 10. 2019 | 12:00

Českou společnost Tatra si obvykle spojujeme s výrobou nákladních a dříve i osobních automobilů. Méně známou skutečností však je, že od roku 1935 úspěšně vyráběla také letadla.

Koncern Závodů Ringhoffer-Tatra a.s. se již od samého počátku zabýval výrobou dopravních prostředků. Nejdříve to byly kočáry, pak železniční vagóny, motorové vozy a automobily. K rozšíření výroby o letadla došlo v roce 1935 v závodě Tatra Studánka. Tím začalo sice krátké, ale o to plodnější období leteckého průmyslu pod značkou Tatra.

V průběhu předchozích let se firmě podařilo pro letecké oddělení získat zkušené konstruktéry z pražských továren. Šéfkonstruktérem se stal Ing. Karel Tomáš, přední odborník na statiku a aerodynamiku, který přišel do Tatry z Letova, ve kterém působil od roku 1918.

Součástí nově budovaného leteckého závodu Tatra Studénka bylo i travnaté letiště o rozloze 25 hektarů s vlastním hangárem. 

Prvním letounem, kterým začala letecká výroba, byl letoun Bü-131, vyráběný pod označením Tatra T-131. Licenční výroba byla vhodná pro zaškolení zaměstnanců, kteří nikdy v letecké výrobě nepracovali. Celkem bylo ve Studénce vyrobeno 35 těchto strojů. 

Tatra-131

Dalším typem letounu byl rovněž v licenci vyráběný letoun AVRO 626 pod označením Tatra T-126. Tento dvouplošník byl určen pro výcvik vojenských pilotů a byl poháněn hvězdicovým devítiválecem Avia RH-17 o výkonu 309/265 kW (420/360 k).

Prvním letounem vlastní konstrukce byl vysoce výkonný samonosný dolnokřídlý jednoplošník se dvěma sedadly za sebou – experimentální Tatra T-001, těsně navazující na Bü-131. Prototyp byl dokončen a zalétán v první polovině roku 1938 a obdržel poznávací značku OK-TAN. Jeho vlastnosti byly počátkem pro vývoj dalších modifikací, a tak vznikla řada letadel T-001, T-101, T-201 a T-301. 

Během krátké doby své existence dosáhla letadla Tatra několika významných úspěchů v mezinárodních soutěžích. V roce 1937 se letoun Tatra T-131 s pilotem R. Toušem zúčastnil II. národní soutěže v letecké akrobacii. V témže roce na sebe letadla Tatra upozornila mezinárodními rychlostními rekordy v kategorii lehkých sportovních letadel na uzavřené trojúhelníkové trati. Kapitán Červinka na letounu Tatra T-001 dosáhl rekordu na 100 km, rekordu na 100 km se dvěma osobami, rekordu na 500 km a rekordu na 500 km se dvěma osobami, vše o rychlosti 231 km/h.

 Letoun Tatra T-101

Dalším rekordy padly 16. března roku 1938 na brněnském letišti. Letoun Tatra T-101 pilotovaný majorem K. Brázdou vytvořil několik výškových rekordů v kategorii vícemístných lehkých sportovních letounů s obsahem motoru do 4 litrů. Nejprve bylo dosaženo výšky 7113 m, čímž se podařilo překonat mezinárodní rekord pro dvoumístná letadla. Zároveň byl i zlomen i výškový rekord pro jednomístná letadla. Následně letoun dosáhl výšky 7470 metrů, a o 1000 metrů tak překonal dosavadní uznaný výškový rekord.

Téhož roku byl se stejným letounem uskutečněn rekordní dálkový let Praha – Chartúm a výkonem 4340 kilometrů byl ustanoven nový světový rekord v letu bez bez mezipřistání. 

S letounem T-101 dosáhli major Jan Ambruš a šéfpilot Vojtěch Matěna světového dálkového rekordu, když překonali vzdálenost 4 340 km a bez mezipřistání dosedli v Chartúmu.

Slibný rozvoj letecké výroby se zastavil koncem roku 1938 vpádem a obsazením části československého území německými vojsky. Nedošlo ani k dokončení některých rozpracovaných projektů, například dvoumotorového letadla Tatra 002.

Snahy o obnovení výroby leteckých motorů pro sportovní a cvičná letadla se objevily kolem roku 1993, kdy byla konstrukčně připravena řada několika výkonově odstupňovaných leteckých motorů. Tento projekt se však nepodařilo prosadit do výroby, i když perspektivní odběratelé projevovali o tyto motory zájem.

 
 

user-avatar

Václav Pokorný

31. 10. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu