Tělo Hannelore Schmatzové je jedním z ponurých milníků na Mount Everestu

Tělo Hannelore Schmatzové je jedním z ponurých milníků na Mount Everestu | zdroj: allthatsinteresting.com


Těla mrtvých slouží na Everestu jako morbidní milníky, proč je nikdo nenosí dolů?

TÉMATA: hory | horolezectví

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 05. 2018 | 13:00

Na Everestu zemřelo přes 200 lidí a těla mnoha z nich stále leží zmrzlá na strmých svazích této nejvyšší hory světa. Staly se z nich morbidní navigační body a milníky.

Vše, co se v Himálaji ocitne ve výšce nad 7900 metrů, se ocitá v takzvané zóně smrti. Je tu jen třetinová hladina kyslíku oproti běžným nadmořským výškám a barometrický tlak způsobuje, že se věci zdají až desetkrát těžší. V takových podmínkách se mnoho horozlezců cítí unavených, dezorientovaných a vyčerpaných. Není divu, že někteří z nich cestu nezvládli a zemřeli.

Pokud někdo zmrzne nebo spadne do průrvy, zbytek výpravy ho zpravidla nechá tam, kde je. Málokdo má sílu nést mrtvé tělo nebo se pro něj dokonce někam spouštět. Není to něco, za co by se měli horolezci stydět. Mrtvému už nepomohou a standardní postup v takovém případě je soustředit se sám na sebe a svůj bezpečný návrat.

To má ale za následek, že na stěně je k vidění mnoho zmrzlých těl nebo ostatků. Třeba takzvané Zelené boty jsou jedním ze známých milníků na cestě na vrchol. O tom, komu patří, se vedou dlouhodobé spory, ale nejspíše jde o indického horolezce Tsewanga Paljorova, který zahynul při expedici v roce 1996.

Kolem bot musel projít každý, kdo mířil vzhůru, a z těchto bot se tak stal svého druhu milník. Nachází se v místě, kde mnoho lidí na chvíli odpočívá, takže není možné si jich nevšimnout. V roce 2006 tu odpočíval David Sharp, který ale svůj odpočinek protáhl na nekonečno. Šel sám, mimo výpravu, a zaplatil za to nejvyšší cenu. Zajímavé je, že ten den kolem něj prošlo minimálně 40 lidí. Nikdo nezastavil, aby mu pomohl.

To ostatně vedlo k širším debatám o morálce, která na Everestu panuje. Nebylo možné, aby si nikdo nevšiml ležícího muže, který umíral, ale ještě dýchal a jeho pohled byl živý. Ani jednoho z horolezců nenapadlo, že by Sharp mohl potřebovat pomoc. To kritizoval i slavný Edmund Hillary, který se k celé věci velmi kriticky vyjádřil.

„Pokud máte někoho, kdo potřebuje vaši pomoc, a vy jste při síle a máte energii, je vaší povinností, skutečně, mu pomoci dostat se v pořádku dolů. Dosažení vrcholu je v tu chvíli vedlejší. Myslím, že celý přístup k lezení na Everest začíná být děsivý. Lidé prostě chtějí na vrchol a neudělají nic pro někoho, kdo je v nouzi. Nijak mi neimponuje, že někdo někoho nechá jen tak ležet a zemřít někde pod skálou,“ řekl doslova Hillary po té, co byly zveřejněny okolnosti Sharpovy smrti.

Média pro toto chování začala používat výraz vrcholová horečka. Podobné případy se dějí daleko častěji, než si většina lidí myslí. Je ovšem těžké takové věci přesně zdokumentovat.

V roce 1999 bylo nalezeno na svazích Everestu vůbec nejstarší tělo. Patřilo George Mallorymu, který zahynul na Everestu v roce 1924. Tělo bylo objeveno až 75 let po jeho smrti. Mallory chtěl být první, kdo pokoří nejvyšší horu světa, ale zmizel dříve, než vůbec někdo zjistil, zda se mu to podařilo.

V roce 1999 byly objeveny jeho ostatky, horní část těla a polovina jeho nohou a levá ruka. Vše velmi dobře zachováno. Byl stále oblečen do své původní bundy a kolem něj leželo primitivní horolezecké vybavení odpovídající tehdejší době. Kolem pasu měl omotaný provaz, což některé lidi vedlo k domněnce, že se snažil spustit za nějakým dalším horolezcem a přitom spadl dolů. Dodnes nelze vyloučit ani vyvrátit, že Mallory dosáhl vrcholu a spadl teprve při cestě zpět. Právě Mallory je autorem slavné odpovědi na otázku, proč vlastně leze na hory: „Protože tam jsou.“

Jeden z nejděsivějších milníků na cestě k vrcholu jsou ostatky Hannelore Schmatzové, která zahynula v roce 1979. Byla první Němkou na Everestu. Na vrchol se dokázala dostat, ale pak podlehla vyčerpání a přes varování šerpů si postavila tábor ještě v zóně smrti.

Podařilo se jí v táboře přežít sněhovou bouři a dokonce slezla velmi blízko svého původního tábora. Zemřela pouhých 100 metrů od tábora na podchlazení a vyčerpání. I její ostatky jsou velmi dobře zachovány a působí skutečně děsivě. Dva jiní horolezci zemřeli, když se její tělo pokusili dostat dolů.

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 05. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce