Zámeček se v době heydrichiády proměnil v dům hrůzy.

Zámeček se v době heydrichiády proměnil v dům hrůzy. | zdroj: historickasidla.cz


Temná Larischova vila: V jeden den zde byli zastřeleni obyvatelé vypálených Ležáků

TÉMATA: česko | pardubice | protektorát | druhá světová válka | zámek | nacisté | ležáky | heydrichiáda | poprava

user-avatar

Václav Pokorný

4. 11. 2019 | 13:00

Na samém okraji Pardubic stojí chátrající novorenesanční zámeček, Larischova vila, která za války neblaze proslula jako popraviště českých vlastenců. V době heydrichiády bylo v jejím parku popraveno 194 lidí, včetně obyvatel vypálených Ležáků.

Dnešní Pardubice se mohou pochlubit nejednou honosnou vilou. Mezi ty výjimečné patří vila uhlobarona hraběte Jiřího Larische, který ji v roce 1885 nechal postavit na východním okraji města. Díky jejímu pohádkově romantickému vzhledu ji lidé z okolí začali říkat Zámeček

V roce 1897 vilu získal hrabě Alfons Henckel a mezi lety 1928 až 1934 vlastnila Zámeček Ludmila Bidlová, která jej prodala Leopoldu Fuggerovi-Babenhausenovi.

V roce 1937 vila přešla do majetku města Pardubic a krátce zde byla usídlena část vojenského jezdeckého učiliště.

Za druhé světové války byl v Zámečku prapor Schutzpolizei (Říšská ochranná policie), což pro Larischovu vilu znamenalo nejtemnější období. Jednotka si v zámecké oboře zřídila cvičnou střelnici, která se za heydrichiády stala popravištěm gestapa, vybaveným třemi kůly. Odsouzení na smrt byli do Larischovy vily přiváženi zakrytými nákladními vozy z vězení gestapa, které bylo umístěno v bývalé donucovací pracovně na východním okraji Pardubic. Po příjezdu byli vtěsnáni do malých kobek v podzemí části budovy. Výjimku tvořili pouze obyvatelé Ležáků, kteří byli do “čekárny na smrt” dopraveni přímo z vesnice. 

Čekárna na smrt

Před popravou dostávali odsouzení něco řídké černé kávy a na místo popravy byli odváděni po dvou. Pouze při hromadných popravách, jako v případě Ležáků, šli po trojicích. Při této poslední cestě je doprovázel jeden policista a jeden gestapák se zbraněmi připravenými ke střelbě. Na místě jim byl přečten rozsudek smrti s odůvodněním, že "pracovali proti zájmům Říše a podporovali cizí agenty". Rozsudky popravy řídil zástupce přednosty pardubického gestapa, vrchní tajemník Walter Lehne.

Poté byly oběti přivázány ke kůlům a oči jim byly zavázány páskou. Teprve pak předstoupily popravčí čety, které se dosud skrývaly za houštím. Čety byly dvě nebo tři, každá po pěti mužích, na kuráž posilněných zvláštním přídělem kořalky a cigaret. 

Jedna četa střílela vždy na jednu oběť, což později dosvědčili tehdejší zaměstnanci krematoria, kteří na obětech nacházeli až pět střelných ran. Nato mrtvá těla za nohy odvlekli na plachtu napnutou mezi dvěma stromy, kde je posypali pískem, aby zastavili krvácení.

Popravy byly organizovány s příslovečnou německou důkladností.

Po převozu do krematoria byli jeho zaměstnanci zavázáni mlčenlivostí pod pohrůžkou přísných trestů a při kremaci byli ostře sledováni gestapáky. 

Když byla všechna těla spálena, byl jejich popel nasypán do cestovního kufru, který byl v noci odvezen pod dohledem gestapáka Lehneho k Labi a tam byl vysypán do řeky. Přes všechnu ostražitost se podařilo zaměstnancům krematoria část popela z těl obyvatel Ležáků a Pardubic zachránit.

Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno zastřelením celkem 194 lidí, včetně obyvatel vypálených Ležáků, které nacisté popravili v jednom dni.

V současné době se objekt snaží zachránit Občanské sdružení za záchranu Zámečku Pardubice. Rekonstrukce vily by měla být hotová do tří let. Už dnes je budova pravidelně zpřístupňována ve dnech piet, kdy si lidé připomínají památku ležáckých obětí. Je to také jediné místo, které připomíná tragický osud 11 zavražděných ležáckých dětí.   

 

user-avatar

Václav Pokorný

4. 11. 2019 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu