Oltář v kostele svatého Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic nemá ve světě obdoby. | zdroj: www.vira.cz


Tenhle šumavský kostel je světovým unikátem. Má inventář ze skla

Mezi západočeskou Sušicí a Železnou Rudou stojí v Dobré Vodě u Hartmanic kostel, který je jako jediný na světě zasvěcen svatému Vintíři. Má pohnutou historii a díky své výzdobě ze skla je světovým unikátem.

user-avatar

Irena Gruberová

9. 10. 2014 | 00:20

Kostelík svatého Vintíře vypadá na první pohled jako každý druhý kostel v Česku, jenže díky svému interiéru je nyní evropským unikátem.

Dobrá Voda patřila více než 40 let do vojenského pohraničního prostoru, kam noha civilisty nesměla vkročit. Jeho bývalé obyvatele – sudetské Němce – odtud komunistický režim po válce vyhnal. Armáda v této oblasti vyhodila do povětří několik desítek vzácných sudetských kostelíků. Kostel svatého Vintíře, který býval po mnoho staletí vyhlášeným poutním místem, však vojáci naštěstí ušetřili. Potřebovali ho totiž využívat jako vojenské skladiště a z toho důvodu ho patřičně vydrancovali. Zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba. Během té doby kostel z roku 1709 značně chátral. 

Vnitřek kostela sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic, jak vyhlížel před svou poválečnou zkázou.

Po roce 1989 se kostel opravil z českých i bavorských peněz a postupně se zařídil novým, naprosto unikátním skleněným vybavením. Je dílem pražské výtvarnice a sklářky Vladěny Tesařové, která v Dobré Vodě žije a pracuje. Chtěla tím navázat na sklářskou tradici staré Šumavy. Kromě lavic a varhan je tak v kostele téměř všechno ze skla: oltář, obětní stůl, křížová cesta i socha svatého Vintíře.

Také obrazy křížové cesty jsou ze skla. Poslední, 15. zastavení je umístěno na druhé straně hranice v bavorském Rinchnachu, který založil svatý Vintíř.

Skleněný oltář vzhledem ke své velikosti nemá ve světě obdoby. Váží skoro 5 tun, je 3,2 metrů vysoký a na šířku měří 4 a půl metrů. Skládá se ze tří částí: v té prostředí znázorňuje Kristovu oběť na kříži. V postranních křídlech jsou jednak zpodobněny postavy světců, které se nějakým způsobem vztahují k osobě svatého Vintíře, a jednak světci, kteří jsou společně uctívány národy ve střední Evropě. Jsou jimi například svatý Štěpán a jeho manželka svatá Gisela, dále Vintířův duchovní učitel svatý Gothard či světcův příbuzný, řezenský biskup Wolfgang, který nechal v Praze roku 973 zřídit samostatné biskupství. "Všechno to byli vynikající lidé, kteří nesmírně obohatili svou dobu a jsou hodni následování,“ podotkla výtvarnice. 

Nasvícený oltář – skleněná tavená plastika z kompozičního skla – je dominantou kostela.

Nesmírně inspirativní je ale i život samotného Vintíře. Pocházel z hraběcí rodiny v Durynsku a vedl údajně velmi bouřlivý život. Až když mu bylo 45 let, což ve středověku znamenalo již starobu, se Vintíř seznámil s učením benediktinského řádu, které naprosto změnilo jeho život. Rozdal svůj majetek a v roce 1006 se stal mnichem benediktinského kláštera v bavorském Niederaltaichu. Zpočátku se ovšem nedokázal tak zcela vzdát světáckého způsobu života, na který byl zvyklý. Nakonec ovšem odešel do samoty a stal se z něj poustevník. 

Skleněný Betlém

Na své pouti dorazil až do Čech a usadil se na vrchu Březník v poustevně Březnice nad Dobrou Vodou u Hartmanic. Tomuto místu se dodnes říká Vintířova skála. Tady 9. října 1045 zemřel za přítomnosti přemyslovského knížete Břetislava, s jehož otcem Oldřichem se zřejmě přátelil.  Břetislav I. si Vintíře, jenž mu byl kmotrem, vážil a využíval jej i jako diplomata a prostředníka při jednáních s německým císařem Jindřichem III. 

Ozdobná kovová brána u vstupu do jednolodního kostela

Na základě svého přání byl světec pochován v břevnovském klášteře v Praze. Z Dobré Vody se záhy stalo poutní místo, které houfně navštěvovali němečtí i čeští poutníci. Později tu vyrostla osada s dřevěným kostelíkem. 

Vintířova skála – tady míval Vintíř svoji poustevnu.

Sochu svatého Vintíře v životní velikosti najdete v levé části kostela. „Udělala jsme ho jako hezkého chlapa. Byl to aristokrat, tak určitě ovládal meč, jezdil na koni a nebyl to tedy žádný trasořitka. Často ho zobrazovali jako plešatého dědulu, ale tady je v plné síle, jak si ho představuji, že asi vypadal," vysvětlila výtvarnice. 

Pražská výtvarnice Vladěna Tesařová

Skleněná socha svatého Vintíře

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

9. 10. 2014 | 00:20