Hořící indické městečko Jharia

Hořící indické městečko Jharia | zdroj: wired.com


Tohle je peklo na zemi: indické městečko hoří už přes 100 let!

TÉMATA: katastrofy | indie

user-avatar

Ivanhoe

13. 11. 2018 | 11:00

Pro obyvatele malého hornického městečka Jharia na severovýchodě Indie se život stal doslova peklem. Pod povrchem země tu zuří po celé století obrovský požár, jenž se nedaří uhasit. Uschly tu stromy i pastviny a měsíční krajinu zahalil oblak tmavého kouře plného jedovatých zplodin. Lidé tu umírají a jejich domy se propadají do země.

První požár v místním uhelném dole tu byl detekován už v roce 1916 a zřejmě ho zapříčinilo nesprávné ukončení provozu. Postupem času se oheň tak rozšířil, že se jej nedalo žádnými známými způsoby uhasit a místní úřady veškeré pokusy o jeho potlačení vzdaly. Dvacet let nato se země otevřela a během pouhých dvou hodin se do ní propadlo 250 domů. Odhaduje se, že plameny již strávily 41 milion tun kvalitního koksovatelného uhlí v hodnotě několika miliard dolarů. Obrovské zásoby uhlí ovšem dál leží v zemi, takže pokud to bude stejným tempem jako dosud pokračovat, budou tu hořet ještě dalších 3 800 let!

Lidé tu žijí obklopeni všudypřítomným kouřovým smogem.

V současné době tu na různých místech šlehá ze země více než 70 ohňů. Lidé z městečka Jharia tak žijí ve všudypřítomném kouři a neustále vdechují toxické výpary, které jim způsobují dýchací a kožní potíže. Jejich tristní situaci loni zdokumentoval norský fotograf Johnny Haglund, jehož projekt s názvem The Earth is on Fire (Země je v ohni) získal druhé místo ve fotografické soutěži „Pictures of the Year International for Science and Natural History Picture Story“. 

Haglund tak na vlastní kůži zažil každodenní utrpení a nebezpečí, jemuž soustavně čelí obyvatelé hořícího městečka. „Na konci každého dne jsem měl vrstvu uhlí na šatech i na kůži a někdy jsem měl pocit, že mi hoří tváře,“ svěřil se fotograf se svým zážitkem médiím. Byl svědkem toho, jak malé děti chodí bosky po horké půdě a ze země vydlabávají kousky uhlí, které se pak prodávají na místním trhu nebo se používají doma k vytápění. Při této otrocké práci se děti často poraní nebo dokonce zabijí pádem do strže.

„Pracuji jako žurnalista mnoho let, ale nikdy jsem se nesetkal s takovým dětským utrpením,“ poznamenal otřesený Haglund. „Viděl jsem děti ve věku šesti nebo sedmi let, jak nosí naboso uhlí a dýchají ten vzduch. Bylo to strašné,“ prohlásil.

Smutný pohled indické dívenky mluví za vše.

I přes opakovaná varování, že město i jeho okolí se nachází na pokraji ekologické i humanitární katastrofy, stát neudělal skoro nic, aby lidem pomohl. Veškeré snahy o přesídlení obyvatelstva narážely jak na byrokratické překážky, tak i na odpor místních. Haglund uvedl, že mnohé rodiny, s nimiž hovořil, by se rády odtud odstěhovaly, ale vláda jim na to nedala dostatek peněz, aby si mohly dovolit začít někde jinde budovat nový domov.  

user-avatar

Ivanhoe

13. 11. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce