Mnohé příběhy Phillipa Dicka nebyly jen výsledkem jeho imaginace, ale zpracováním vlastních zážitků.

Mnohé příběhy Phillipa Dicka nebyly jen výsledkem jeho imaginace, ale zpracováním vlastních zážitků. | zdroj: internet


Totální paměť Philipa Dicka: uměl si rozvzpomenout i na budoucnost

TÉMATA: sci-fi | tajemno | paranormální jevy

user-avatar

Tyrion

16. 04. 2015 | 15:00

Ačkoliv od jeho smrti uplynulo už více než 30 let, osobnost, život a dílo amerického spisovatele Philipa K. Dicka ve vší své komplikovanosti a tajemnosti stále fascinuje čtenáře, filmaře, filozofy i psychiatry. Hollywoodské trháky jako například Total Recall, Minority Report, Správci osudu nebo Blade Runner vycházejí z jeho sci-fi románů a povídek. Také filmy Věčný svit neposkvrněné mysli, Memento, Matrix nebo The Truman Show a Počátek vděčí spisovatelovým vizím. Mnohé z nich lékaři přičítají autorově schizofrenii a konzumaci drog, jenže to zdaleka nevysvětluje, odkud spisovatel svoji tvůrčí inspiraci čerpal. Krom toho – jak sám přiznal – uměl nahlížet do budoucnosti, která se k jeho vlastnímu překvapení vyplnila.

„Jeho psychologie je stejně zajímavá jako jeho romány a samotný život,“ prohlásil Anthony Peake, jenž o Dickovi napsal biografickou knihu s příhodným názvem Muž, který si pamatoval budoucnost. „Část jeho osobnosti si vždy byla vědoma budoucích věcí, s nimiž se měl setkat,“ řekl Peake. „On mnohokrát uvedl, že jeho dřívější romány vycházely z událostí, který se pak později v jeho životě přihodily. Věřil, že si přitáhl inspiraci ze vzpomínek na budoucnost.“

Podle Peaka spisovatele od mládí provázela jakási jiná forma vědomí, něco jako vyšší já nebo duch, a to mu poskytovalo intuitivní zření, různé vize a předtuchy. V podstatě nevymýšlel fikci, ale psal o mnoha svých vlastních zážitcích. 

Tajemný hlas rádce 

Postava, která umí vidět do budoucnosti, vystupuje v jednom z jeho prvních románů nazvaném The World Jones Made, který napsal už v roce 1954. K tomuto tématu se Dick pak opakovaně vracel. Bylo to dáno tím, že touto schopností sám disponoval. Poprvé se s ní setkal ještě jako student, když skládal přijímací zkoušky na univerzitu v Kalifornii. Zoufale si lámal hlavu s jednou z otázek a stále nemohl přijít na odpověď, když tu najednou uslyšel hlas, který mu jasně a přesně vysvětlil řešení. Dick díky tomu uspěl a dostal tu nejlepší známku.

Film inspirovaný myšlenkami Phillipa Dicka: Věčný svit neposkvrněné mysli

Na mnoho let se tento tajemný hlas odmlčel a znovu se ozval poté, co spisovatel šel v jistém rozrušení spát. Předtím totiž zhlédl v televizi dokumentární pořad o sloních želvách, kde ukazovali želvu, která si po nakladení vajec spletla směr a místo do moře se plazila dál po pevnině, až zahynula. Uprostřed noci ho probudil ze spánku hlas, který mu opět pečlivě a srozumitelně vysvětloval, že želva skutečně věřila, že je v moři. Tento hlas pak k němu promlouval po mnoho let. Dick k tomu v roce 1981 v jednom svém interview řekl: „Já pouze ten hlas ducha slyším, když usínám nebo se probouzím. Musím být velmi vnímavý, abych ho slyšel. Je extrémně slabý. Zní, jako by přicházel ze vzdálenosti milionů mil.“ 

Osvícení růžovým světlem

Za klíčový okamžik ve svém životě pak spisovatel označil událost v roce 1974, kdy trpěl značnými bolestmi po vytržení zubu moudrosti a kvůli tomu užíval utišující prostředky. U dveří tehdy zazvonila dívka, která mu přinášela léky předepsané lékařem. Dickovi padl do očí její zlatý náhrdelník s přívěskem ve tvaru ryby – symbol křesťanství. Náhle uviděl, jak se z přívěsku odrazilo zlaté světlo a jeho odraz generoval paprsek růžového světla, který mu – jak napsal – vstoupil do mozku. Toto světlo jako by odemklo část v jeho mozku, která dlouho spala. „Náhle jsem zažil to, o čem jsem se později dozvěděl, že se nazývá anamnésis – řecké slovo znamenající doslova ztrátu zapomnění. Pamatoval jsem si, kdo jsem a kde jsem. Okamžitě, v mžiku oka, jsem si na všechno rozvzpomněl,“ napsal.

Od té chvíle s ním hlas natrvalo zůstal a stal se aktivní součástí jeho života. Přiměl ho starat se více o svůj zanedbaný zevnějšek a zdraví, přestat užívat drogy, pít víno, dát si do pořádku finance a daně. Vrcholem pak bylo, že mu tento hlas zachránil i jeho právě narozeného syna. Jednoho rána, když podřimoval v polospánku, mu ten hlas oznámil: „Tvůj syn má nediagnostikovanou pravou tříselnou kýlu. Hydrokéla praskla a sestoupila do šourku. Potřebuje okamžitou pomoc, jinak zemře.“ V nemocnici pak lékaři tuto diagnózu potvrdili a museli chlapečka operovat. 

Philip Dick se svou v pořadí pátou a poslední manželkou  Leslie (Tessou) Busby, s níž měl syna Christophera Kennetha.

Černý cizinec z románu

Další zajímavou zkušenost zaznamenal Phillipe Dick v roce 1978, když se zničeho nic rozhodl vyjít v noci na ulici vhodit dopis do poštovní schránky. Cestou ve tmě si všiml muže, který postával u zaparkovaného auta. Zeptal se ho, co se děje, a on mu odpověděl, že mu došel benzín a nemá žádnou hotovost. Dick ho tedy svezl svým autem na benzinovou stanici, a když pak sledoval muže, jak tankuje benzin, náhle mu blesklo hlavou, že tuhle scénu zná – totéž do očí bijící světlo, tatáž pumpa i tenhle muž s tmavou pletí. Tohle vše přesně popsal před osmi lety ve svém románu! 

Vize vlastní smrti

V roce Phillipe Dick zažil celou řadu zvláštních halucinací, při nichž se mu zjevovaly geometrické obrazce, obrazy Ježíše, starověkého Říma. Délka i frekvence těchto vizí se zvyšovala, až spisovatel přiznal, že žil v podstatě dva paralelní životy – jeden jako Dick a druhý jako pronásledovaný křesťan jménem Tomáš. „Co mě děsí nejvíce, je to, že si mohu často vzpomínat na budoucnost,“ svěřil se v jednom dopise své kamarádce Glorii Bush.

Nejvíce ho vystrašilo, když jednoho rána uviděl v obýváku ležet mezi konferenčním stolkem a gaučem muže, do jehož tváře neviděl, neboť ji měl obrácenou k zemi. Sedm let na to, téměř na den přesně, se nikdo nemohl Phillipu Dickovi domů dovolat. Sousedé pak našli dveře do jeho bytu otevřené. Vešli dovnitř, rozhlíželi se kolem sebe, ale byt se zdál být prázdný. Pak najednou zahlédli vyčuhovat zpoza konferenčního stolku chodidlo. Phillipe Dick ležel na zemi, tváří k zemi, zaklíněn mezi konferenčním stolkem a pohovkou. Dostal infarkt i mozkovou mrtvici a o pár dnů v nemocnici zemřel ve věku 52 let. Vize, kterou popsal v dopise své přítelkyni, se tak po sedmi letech naplnila. 

Keanu Reeves  ve filmu Matrix

Už za svého života si pro tento fenomén našel spisovatel vysvětlení. Byl přesvědčen o tom, že ona entita, která k němu promlouvala, byla jakási verze jeho samého, napojená na jeho tělo, která existovala mimo čas, odkud mohla nahlížet jeho život jako jeden celek, takže znala i jeho budoucnost. Phillipe Dick tak byl zřejmě nadán nejen schopností tvořit literární díla, ale i napojovat se na jakési nekonečné informační pole.

 

user-avatar

Tyrion

16. 04. 2015 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce