Automobilový závod o Velkou cenu Československa v roce 1949 si vyžádal několik lidských obětí.

Automobilový závod o Velkou cenu Československa v roce 1949 si vyžádal několik lidských obětí. | zdroj: archiv


Tragická Velká cena Československa před 70 lety: Jezdec to napálil do diváků

TÉMATA: brno | automobily | velká cena | závody | tragédie

user-avatar

Václav Pokorný

25. 09. 2019 | 09:00

25. září roku 1949 se na Masarykově okruhu v Brně poprvé po 2. světové válce jela Velká cena Československa. Krátce po startu havaroval se svým vozem Ital Farina a téměř ve stejném okamžiku Brit Parnell. Bilance nehody byla děsivá. Na místě zemřeli dva diváci a dvanáct jich bylo těžce zraněno.

V těchto dnech uplyne sedmdesát let od nejvýznamnějšího automobilového závodu v Československu. 25. září 1949 se na Masarykově brněnském okruhu jela Velká cena Československa. Mezinárodní účast byla velmi kvalitní a mezi startujícími nechyběli tehdy velmi populární Louis Chiron nebo Giuseppe Farina, který se v následujícím roce stal prvním mistrem světa závodů formule 1. Podle některých zdrojů přihlíželo Velké ceně až na půl milionu lidí

Za velikého aplausu odstartovali dva startéři dlouhé pole jezdců a ti vyrazili. Hned po startu se ujal vedení siamský princ Bira na Maserati, následován horkokrevným Italem Guiseppem Farinou, rovněž na vozu Maserati. Jenomže Farina ve zvířeném prachu dlouhou levotočivou zatáčku v mírném stoupání ve směru od Žebětína do Kohoutovic nezvládl. Pravděpodobně ji přehlédl a skončil v příkopu, který měl být v té chvíli prázdný, leč v něm postávali diváci. Vypukl zmatek, v němž bylo slyšet volání o pomoc, zoufalý křik a pláč. Dva lidé zemřeli na místě a dalších dvanáct bylo těžce zraněno

Samotný Farina v šoku zpanikařil a vběhl do trati přímo na kapotu projíždějícího Brita Parnella, který poté havaroval. Oba závodníci, stejně jako těžce zranění diváci skončili v nemocnici. Kvůli další havárii brzy odstoupil i vedoucí Bira a do vedení se nakrátko dostal de Graffenried na Maserati, kterého za velkého nadšení diváků vystřídal Louis Chiron také s vozem Maserati. Ten se však v čele závodu udržel jen do té doby, než musel odstoupit s rozbitou převodovkou. 

Giuseppe Farina

Mezitím se Trintignant s vozem Simca-Gordini převrátil do příkopu a několik dalších závodníků odstoupilo pro mechanické poruchy. Po zbytek závodu se boj o vítězství odehrával mezi dvojicí Whitehead na Ferrari a  Étançelin s vozem Talbot-Lago, za kterými si jistil třetí místo Cortese na dalším Ferrari. V tomto pořadí tato trojice projela i cílem, zatímco všichni ostatní byli alespoň o jedno kolo zpět. Nejúspěšnějším československým reprezentantem byl o dvě kola zpět na devátém místě Bruno Sojka s novým vozem Tatraplán Sport. 

Závod si vyžádal i oběti z řad domácích jezdců. Při tréninku havaroval a smrtelně se zranil Václav Uher na starším voze Maserati 6 CM. V závodě sportovních automobilů o Cenu města Brna, který předcházel závodu o Velkou cenu, hned za startem sjel do příkopu a smrtelně se zranil Jaroslav Jonák s vozem Aero-Special a navíc jeho vůz poranil několik sester zdravotní služby. 

Masarykův okruh kruh tehdy měřil 17,801 kilometru a měl 35 levých a 38 pravých zatáček, převýšení bylo 171 metrů. Okruh se jel celkem dvacetkrát, což odpovídalo tehdy běžné délce závodu Velké ceny –  350 kilometrů. Zatáčka, kde Giuseppe Farina v roce 1949 nešťastně havaroval, nese dnes jeho jméno a tragickou událost zde připomíná památník. Na jednom ze sloupů památníku jsou i fotografie, jména i životopisné údaje dvou mladíků, kterým se stal závod osudným.

user-avatar

Václav Pokorný

25. 09. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce