Událost zachytil na plátně český malíř Karel Svoboda.

Událost zachytil na plátně český malíř Karel Svoboda. | zdroj: wikicommons


Třetí pražská defenestrace: Vzbouřenci vyhodili z oken Pražského hradu nenáviděné úředníky

TÉMATA: české království | 1618 | defenestrace | české stavy | praha | pražský hrad | stavovské povstání | defenestrace

user-avatar

Václav Pokorný

23. 05. 2018 | 10:00

Je tomu přesně 400 let, co se v Praze udála Třetí pražská defenestrace – česká specialita, jak zatočit s odpůrci. Čeští stavové vedeni Jindřichem Matyášem Thurnem vyhodili z oken královského místodržitelství na Pražském hradě Viléma Slavatu, Jaroslava Bořitu a písaře Filipa Fabricia. Událost se tehdy obešla beze ztrát na životech, zahájila však české stavovské povstání.

Po smrti Rudolfa II. se vlády v Čechách ujímá jeho bratr Matyáš Habsburský. Od samého počátku se snaží upevnit moc katolické církve, která byla oslabena Rudolfovým majestátem, listinou potvrzující náboženskou svobodu v Českém království.

Spor o dodržování Majestátu se táhne od roku 1610. Listina českým stavům zaručovala právo na svolání sněmu, kde by mohli vznášet své oprávněné či domnělé požadavky. Sjezd svolaný dne 21. a 22. května 1618 v pražském Karolinu se však císař Matyáš rozhodne zakázat. Organizátorům sjezdu je dáno na vědomí, že přesahují své kompetence, a proto císař sněm zakazuje dříve, „nežli by týž oheň víceji vznícen byl“.

Protestantské stavy za hlavní viníky tohoto zákazu považují královské místodržící a rozhodnou se je náležitě ztrestat. Opírají se o písemnou dohodu mezi stavy podobojí a katolíky z roku 1609, aby ten, kdo by se v budoucnu společného ujednání nedržel, byl vyhozen z okna. Pražská defenestrace roku 1618, soudobá mědirytina z Theatrum Europaeum.

V úterý 22. května 1618 se v paláci Smiřických na Malostranském náměstí koná tajná schůzka předáků stavovské opozice, na které je dohodnut plán třetí defenestrace. Následující den se stavovští představitelé vedení Jindřichem Matyášem Thurnem a Václavem Budovcem z Budova vypraví na Pražský hrad s neoblíbenými úředníky zúčtovat. V kanceláři  místodržících sdělí Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberku a Bořitovi z Martinic jejich obvinění a vynáší nad nimi trest.

Oba místodržící jsou shledáni vinnými z porušování Majestátu, označeni za nepřátele stavů a velezrádce Českého království. Jsou odsouzeni k smrti vyhozením z oken ve druhém patře, která byla kolem šestnácti až dvaceti metrů nad úrovní terénu.

První letí z okna Martinic, který na pomoc volá Pannu Marii. „U všech svatých! Ona mu pomohla!“ nevěří vykonavatelé rozsudku svým očím. Martinic se na dně hlubokého příkopu hýbe!

Slavata svádí zápas o život tak vehementně, že si ještě před vyhozením z okna způsobí zranění sám a rozrazí si hlavu o římsu. Davová euforie vrcholí. Rozhněvaní muži jako třetího v pořadí ještě vyhodí dvorského písaře Fabricia. Ten sice nebyl v plánu, ale protože se místodržících zastával a bránil defenestraci, skončí pod okny s nimi.

Když stavové zjistí, že všichni tři vyhození jsou naživu a celí potlučení se belhají pryč, vypálí po nich několik kulí, avšak žádná z nich je nezasáhne. Ludvíkův palác, z jehož druhého patra byli místodržící vyhozeni.

Traduje se, že pod okny bylo smetiště nebo se tam vyhazovali papíry, proto se úředníci nezabili. Slavata to však popíral a tvrdil, že dopadl do kamení. Podle moderních výzkumů místodržitelům spíše pomohlo, že pod okny byl šikmý svah, po kterém se kutáleli dolů.

Dodnes ovšem zůstává záhadou, jakým způsobem někteří stavové propašovali zbraně do Pražského hradu, když všichni museli své zbraně před budovou odevzdat.

user-avatar

Václav Pokorný

23. 05. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce