Historická fotografie Reprezentačního domu (dnes Obecní dům) v Praze. Tady byla 6. ledna 1918 přečtena Tříkrálová deklarace – dokument, který předznamenal vznik samostatného Československa.

Historická fotografie Reprezentačního domu (dnes Obecní dům) v Praze. Tady byla 6. ledna 1918 přečtena Tříkrálová deklarace – dokument, který předznamenal vznik samostatného Československa. | zdroj: podnos.cz/wikipedie


Tříkrálovou deklarací Češi a Slováci žádali autonomii. Domácí Němce však ignorovali

TÉMATA: československo | 1918 | praha | obecní dům | dějiny československa | vznik československa

user-avatar

Václav Pokorný

6. 01. 2018 | 10:00

Na svátek Tří králů, 6. ledna 1918 odpoledne, se v pražském Obecním domě sešli všichni poslanci české národnosti s platným mandátem. Na slavnostním shromáždění byl přečten a přijat text, který požadoval autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakousko-Uherska. Němečtí poslanci z českých zemí byli zaskočeni a na deklaraci reagovali požadavkem na vytvoření samostatné provincie Deutschböhmen a oddělení od českého státu.

Tento den si připomínáme 100. výročí Tříkrálové deklarace, události, která předznamenala vznik samostatného československého státu. Čeští poslanci v ní protestovali proti neúčasti Čechů na mírovém jednání v Brestu Litevském a vytyčili české programové požadavky – především samostatný stát a spojení se Slovenskem. Odvolávali se přitom na zásadu sebeurčení národů, prosazovanou sovětským Ruskem.

Bolševická Leninova vláda navrhla Německu, Rakousko-Uhersku a Turecku separátní mírová jednání a ústy svého zástupce Lva Trockého prosazovala vlastní pojetí míru – bez anexí a kontribucí a garanci práva na sebeurčení pro neplnoprávné národy. Vzhledem k vojenské slabosti si však bolševici nemohli diktovat podmínky a zahraniční ministři Německa a Rakousko-Uherska prosadili posléze mír podle vlastních velmocenských představ. Mírová jednání v Brestu Litevském. Hrabě Ottokar von Czernin (č. 1)

V odpovědi na ruské návrhy rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Czernin při expozé o zahraniční politice na půdě říšské rady 25. 12. 1917 uvedl, že otázka státní příslušnosti národních skupin nemajících státní samostatnost nemůže být upravena mezistátně a bude každým státem řešena samostatně.

Český domácí odboj porozuměl tomuto prohlášení jako snaze vídeňské vlády zamezit právu na národní sebeurčení a neprodleně začal organizovat generální sněm českých poslanců. Česká politická reprezentace na něm měla manifestačně odmítnout Czerninovo prohlášení. Alois Rašín - účastník 1. odboje, jeden z mužů 28. října, první československý ministr financí

Na svátek Tří králů, 6. ledna 1918, se čeští poslanci scházejí v pražském Obecním domě a je zde přečten a přijat text, který požaduje autonomii pro Čechy a Slováky. Konečné znění poslanecké deklarace vypracoval poslanec dr. Alois Rašín, který si ještě před rokem odpykával trest v rakouském vězení. Poprvé zde od národních politických špiček oficiálně zaznívají jednoznačně formulované požadavky na uznání vzniku svrchovaného, plnoprávného, demokratického a sociálně spravedlivého československého státu. Tříkrálová deklarace

Němečtí poslanci z českých zemí byli ignorováni a ti pak, zaskočeni touto deklarací, požadovali  vytvoření samostatné provincie Deutschböhmen, oddělené od českého státu.

V českých zemích žilo v té době přes tři miliony Němců a byli druhou největší národnostní entitou. Přehlížení jejich požadavků vyústilo o dvacet let později v rozbití československého státu, kdy českoslovenští politici museli přijmout potupnou Mnichovskou dohodu.    

 

user-avatar

Václav Pokorný

6. 01. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce