Princezna Charlotte Augusta na plátně od George Daweho.

Princezna Charlotte Augusta na plátně od George Daweho. | zdroj: janeaustensworld.wordpress.com


Trojnásobná tragédie u porodu: smrt britské princezny Charlotty zásadně změnila porodnictví

TÉMATA: britská královská rodina | porodnictví | porody

user-avatar

Irena Gruberová

19. 10. 2018 | 13:00

Zatímco celá Británie se nyní raduje, že Harry a Meghan čekají miminko, před dvěma sty lety se stejná země topila v hlubokém smutku, když tolik oblíbená princezna Charlotte zemřela při porodu. A s ní i její syn a o tři měsíce později také porodník. Šlo o trojitou tragédii, která navždy změnila britské porodnictví.

Princezna Charlotte Augusta z Walesu (1796–1817) byla jediným legitimním potomkem britského krále Jiřího IV. V případě, že by jej přežila, stala by se anglickou královnou. Na rozdíl od svého otce se mezi Brity těšila veliké oblibě, ačkoliv její temperamentní povaha a impulzivní, nepříliš kultivované chování se neslučovaly s tím, co se od princezny a budoucí dědičky královského trůnu očekávalo. Z Charlotty, kterou její otec krátce po narození odtrhl od její matky, s níž měl neustálé rozbroje, vyrůstala v péči vychovatelek a služebných vzpurná, divoká a rozmarná princezna, která pobíhala divoce po palácových chodbách, dupala a řvala smíchy. Po sňatku s mladým, pohledným princem Leopoldem Sasko-Coburgským se však zklidnila a počátkem roku 1817, po dvou předchozích potratech, úspěšně otěhotněla.

Charlotte Augusta Hannoverská (1796–1817)

Charlotte byla od dětství zdravou dívkou robustnější postavy. Jakmile přišla do jiného stavu, dostala samozřejmě větší chuť do jídla. Tým lékařů, který o ni pečoval, v čele s uznávaným porodníkem Richardem Croftem, jí však přejídání striktně zakázal a nařídil jí přísnou dietu, aby plod nebyl příliš velký. Tento půst spolu s občasným pouštěním žilou, v té době rovněž populárním, způsobily, že princezna celkově zeslábla.

Porod byl stanoven na 19. října, ale Charlotte několik dní plod přenášela a až 3. listopadu pocítila první kontrakce dělohy. Její pečující lékař Richard Croft ji pobízel, aby cvičila, ale nedovolil jí jíst. Porod sám se pak vlekl, první fáze trvala 26 hodin, děložní hrdlo se jen pomalu rozšiřovalo a dítě navíc leželo v obrácené poloze. Druhá fáze, která v dnešní době obvykle trvá dvě až tři hodiny, se protáhla na 24 hodin! Královští lékaři tehdy preferovali porod bez jakýchkoli vnějších zásahů, které by usnadnily porod a zmírnily bolesti rodičky. Totálně vyčerpaná a vyhladovělá princezna až po 50 hodinách porodila již mrtvého syna, který vážil přes 4 kila. Pět a půl hodiny po porodu pak sama zemřela v důsledku fatálního poporodního krvácení a šoku, který se lékaři pokusili zmírnit podáním portského vína. „Opili mě,“ zašeptala celá zmalátnělá, když se nad jejím lůžkem sklonil německý lékař, který se předtím odmítl kvůli porodním metodám britských doktorů porodu účastnit.

Princezna Charlotte s princem Leopoldem (1816) tvořili šťastný pár.

Smutek, který tehdy Británii zaplavil, si ničím nezadal s tím, co prožívala země po tragické smrti princezny Diany v roce 1997. „Opravdu to bylo, jako kdyby každá domácnost ve Velké Británii přišla o své oblíbené dítě,“ popsal tehdejší atmosféru ve společnosti Henry Brougham. Princeznino těhotenství Britové prožívali se stejným nadšením a napjatým očekáváním jako nedávnou graviditu vévodkyně Kate. O to větší následovalo zklamání. Celá země se ponořila a oblékla do hlubokého smutku; prodejci textilu vyprodali veškeré zásoby černých látek, dokonce i chudina a bezdomovci nosili černé pásky na šatech. Všechny obchody se na dva týdny zavřely, uzavřely se i banky, soudní síně, doky a dokonce i herny. 

Charlotte byla pochována se svým dítětem u nohou v Kapli sv. Jiří na windsorském hradě.

Záhy po pohřbu se hledal viník celého neštěstí. Mluvilo se o zpackaném porodu a vina se dávala i neoblíbeným princezniným rodičům za to, že chyběli u jejího porodu, ačkoli jejich dcera o to vůbec nestála. Tři měsíce po nešťastné události královský porodník Richard Croft již neunesl tíhu viny, kterou mu za nepovedený porod všichni přičítali, a zastřelil se.

Trojnásobná tragédie – smrt dítěte, smrt matky a nakonec i smrt porodníka – vedla k zásadním změnám v porodnické praxi. V ní získali jasně navrch zastánci rozumných intervencí, zahrnujících jak používání porodnických kleští, tak podávání námelu ke stimulování stahů dělohy a vypuzení placenty, stejně jako experimenty s transfúzí krve a zavedení anestezie. Přicházel nový věk porodní, kdy ženy měly rodit bezpečněji a rychleji, s menšími komplikacemi i bolestmi.

user-avatar

Irena Gruberová

19. 10. 2018 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu