Monumentální bránu a masivní hradby města Gat odkrývají v těchto dnech archeologové na pahorku Tel Zafit v Izraeli.

Monumentální bránu a masivní hradby města Gat odkrývají v těchto dnech archeologové na pahorku Tel Zafit v Izraeli. | zdroj: www.i24news.tv


Tudy prošel obr Goliáš: archeologové objevili vstupní bránu a hradby biblického města!

TÉMATA: archeologické objevy | izrael | biblická archeologie | bible | david a goliáš | pelištejci

user-avatar

Irena Gruberová

6. 08. 2015 | 11:00

Monumentální branou, kterou archeologové nedávno odkryli v Izraeli, zřejmě vstupoval do svého rodného města i obr Goliáš, kterého podle Bible skolil kamenem z praku malý ovčák David, jenž se stal později izraelským králem.

Izraelští archeologové oznámili, že během vykopávek v Tel Zafitu objevili vstupní bránu do biblického města Gat, které leží v půli cesty mezi Jeruzalémem a pobřežním městem Aškelonem. „Je to jeden z největších nálezů v Izraeli a ukazuje, jaký status zaujímalo toto město mezi 10. a 9. stoletím před Kristem,“ uvedl archeolog Aren Maeir z Bar-Ilanovy univerzity v Ramat Ganu.

O městu Gat se na několika místech zmiňuje Bible. V ní se píše, že město ovládali Pelištejci, kteří byli úhlavními nepřáteli Izraelitů. Právě odsud pocházel mohutný válečník Goliáš, který podle některých údajů měl měřit až čtyři metry. O mnoho menší pasáček David ho však přemohl svým důvtipem, když se mu kamenem, vystřeleným z praku, strefil rovnou do čela, čímž ho na místě zabil.

Souboj malého pasáčka Davida s obrem Goliášem

Vykopávky, které na vyvýšenině Tel Zafit už několik let probíhají, odhalují, jak impozantním městem Gat dříve býval. „Víme, že pelištejský Gat byl v 10. až 9. století před naším letopočtem velikým městem, možná největším svého času v této zemi,“ sdělil webu Live Science Aren Maeir. Většina historiků je přesvědčena, že město v roce 830 př. n. l. obléhal a dobyl aramejský král Chazael.

Tel Zafit byl nepřetržitě osídlen téměř 5 000 let, až do vzniku izraelského státu v roce 1948, kdy arabskou vesnici, postavenou na místě starověkého města, její obyvatelé opustili. Archeologové tu kopou sice již od roku 1899, ale až teprve před několika málo desetiletími zjistili, jaké obrovské pozůstatky z doby železné se tu nacházejí.

Město Gat z ptačí perspektivy

Tým archeologů zatím zatím odkryl jen horní plochu monumentální brány a hradeb. Vzhledem k tomu, jak jsou zbytky hradeb masivní, potrvá ještě několik let, než se je podaří zcela odkrýt. „Zatím je vidět jenom horní část těchto staveb, ale podle velikosti a tvaru stavebních kamenů musely být městské hradby docela široké. Toto mohutné opevnění tvořilo poměrně impozantní hranice, které chránily město před Judským královstvím, expandujícím směrem na západ,“ řekl Aren Maeir. To podle něj dokazuje, že Pelištejci ovládali Judskou planinu a že snahy Judského království rozšířit svou moc na západ zřejmě selhaly, takže nebylo až tak mocné, jak se dříve předpokládalo.

Archeologové odkryli v Tel Zafitu monumentální bránu starověkého města Gat.

Kromě brány a hradeb se v Tel Zafitu našly také pelištejské chrámy z 11. až 9. století před Kristem, stopy po zemětřesení z 8. století před Kristem, které zřejmě souvisejí s tím, co uvádí Kniha proroka Ámose, nejstarší pelištejské nápisy, obsahující dvě jména připomínající Goliáše, starou železárnu, zbytky nejstaršího obléhacího systému, zkonstruovaného králem Chazaelem, a ruiny křižáckého hradu Blanche Garde, kde pobýval i anglický král Richard Lví Srdce.


Pelištejci (nebo také Filištínové) byl nesemitský kmen, jeden z tzv. mořských národů, který přišel pravděpodobně z Kréty a koncem 13. století př. n. l. se usadil v Palestině, která je po nich pojmenována. Pelištejci tu vytvořili drobné městské státy (Aškalon, Ašdad, Gat, Gaza) a postupně se asimilovali s okolním semitským obyvatelstvem. V bilických záznamech vystupují jako trvalí nepřátelé Izraelitů. Definitivně zmizeli z historie během 4. století př. n. l. po babylonské a následné perské invazi. Dnešní Palestinci nejsou jejich genetickými potomky.
 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

6. 08. 2015 | 11:00