Filmová hvězda Judith Allen s rentgenem zad, kolem roku 1930.

Filmová hvězda Judith Allen s rentgenem zad, kolem roku 1930. | zdroj: vintag.es


U rentgenu: Objev paprsků X umožnil nahlížet do útrob lidského těla

TÉMATA: medicína | objevy | fotky

user-avatar

Yvonne K.

18. 04. 2018 | 12:00

“To není Faustova jizba a duše zde nevchází v prokletí, to je Roentgenův přístroj s magickou krásou XX. století, ultrafialové paprsky pronikají tu maso, svaly a blány, lidské tělo se zde otvírá jak dopis zašifrovaný, neboť dnes tělo je duše a na něm psáno jest, zda člověk se narodil pro štěstí anebo pro bolest.”

Jak mnozí vzpomenou ze školních lavic, těmito slovy začíná známá balada od Jiřího Wolkera “U rentgenu”. Básník trpící tuberkulózou ji složil v roce 1922 a vyznává se v ní mimo jiné ze svého obdivu k technice, která umožňuje odhalit v těle pacienta skryté choroby. Dlouhá staletí totiž nebylo možné zjistit, co se v těle pacienta vlastně děje. Lékař byl při diagnóze odkázán jen na vnější příznaky nemoci. Jedinou možností, jak nahlédnout do útrob nemocného, tak byla takzvaná diagnostická operace. Pacient se operoval jen proto, aby si lékař mohl prohlédnout jeho orgány a posoudil, co mu je.

Rentgenové záření objevil při svých pokusech v roce 1895 německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen (1845-1923). Zjistil, že z trubice, kromě katodového záření, vychází ještě něco jiného – neviditelné paprsky. Zkoumal jejich vlastnosti a objevil, že při dopadu na fotografickou desku způsobí její zčernání. Dále zjistil, že tyto paprsky zastaví pouze olovo. Toto ho vedlo k domněnce, že paprsky mají schopnost pronikat předměty. Röntgen požádal manželku, aby na fotografickou desku položila ruku. Říká se, že tím chtěl docílit toho, aby si vážila jeho práce a odpustila mu, že ji poněkud přehlíží. Tak vznikl první rentgenový snímek.

Ten paní Röntgenové způsobil šok (při pohledu na vlastní kostru se prý otřásla) a vyvolal velkou senzaci. Brzy se z rentgenu stal nenahraditelný diagnostický přístroj, hojně využívaný v lékařském snímkování.

Zavádění rentgenu se však neobešlo bez osobních tragédií a obětí. V počátcích jeho zavádění se rentgenologové často spálili nebo utrpěli “předávkováním”. "Rentgenové záření jsou doslova smrtelné paprsky," psali v magazínu TIME v roce 1941. "Muž vystavený několik minut dostatečně silným paprskům za pár měsíců zemřel. Několik sekund záření může způsobit dočasnou a možná i trvalou sexuální sterilitu, stejně jako závažné změny krve. Tyto a jiné účinky se mohou kumulovat, sekundu po sekundě se fatálně střádat, až si vyberou svou daň”.

Navzdory nebezpečí však rozumné používání rentgenových paprsků umožnilo úžasný  pokrok v diagnostice a léčbě, nemluvě o četném využití i v jiných než lékařských oborech.

Podívejte se na na 15 unikátních fotek, které zaznamenaly, jak probíhalo rentgenování v minulých dobách.

 

user-avatar

Yvonne K.

18. 04. 2018 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu