Úhly údolních větví v oblasti Warrego Valles. Na Marsu jsou úzké a odpovídají suchým oblastem na zemi. (Snímek: NASA / JPL / ASU)

Úhly údolních větví v oblasti Warrego Valles. Na Marsu jsou úzké a odpovídají suchým oblastem na zemi. (Snímek: NASA / JPL / ASU) | zdroj: futurity.org


Údolí na Marsu možná vznikla důsledkem hustých dešťových srážek, myslí si vědci

TÉMATA: mars | země | řeky | vodstvo | voda | srážky

user-avatar

Yvonne K.

12. 09. 2018 | 10:00

Povrch Marsu nese otisk struktur připomínajících říční síť na Zemi. Vědci proto předpokládají, že na rudé planetě bylo kdysi dost vody na zásobování vodních toků, které vyryly svá koryta do půdy. Otázkou jen je, zda šlo o dešťovou vodu, nebo roztátý led.

Použitím statistik ze všech mapovaných údolí řek na Marsu vědci dospěli k závěru, že obrysy, které jsou dnes viditelné, musely být vytvořeny povrchním odtokem vody. Vyloučili, že by na to mělo dominantní vliv prosakování podzemních vod z půdy.

Rozložení úhlů rozvětvení údolí na Marsu je velmi podobné těm, které se nachází ve vyprahlých krajinách na Zemi. Podle hlavního autora studie Hansjörga Seybolda to znamená, že na Marsu muselo být po delší dobu podobné hydrologické prostředí se sporadickými hustými dešťovými srážkami a že se tato dešťová voda mohla rychle přehnat přes povrch a vymodelovat tak síť údolí.

Obdobným způsobem vznikla říční údolí v suchých oblastech na Zemi. Tak například v Arizoně vědci pozorovali stejné vzory údolních sítí v krajině, kde se astronauti trénují na budoucí mise na Mars. Údolí ve vyprahlých krajinách se rozbíhají v úzkém úhlu. Úhel řečiště je mimo jiné ovlivněn tím,  jak je oblast suchá a zda se podzemní voda vynořuje ze země.

Také na Marsu jsou větvící se úhly poměrně nízké. Z toho důvodu se nezdá pravděpodobné, že by hlavní vliv na tvorbu kanálů měl sapping podzemních vod.  Říční sítě, které jsou utvářeny prosakováním podzemních vod, například na Floridě, mají tendenci mít mnohem širší rozvětvovací úhel mezi oběma přítoky a neodpovídají úzkým úhlům toků v suchých oblastech.

Podmínky jako ty, které se dnes nacházejí ve vyprahlých suchozemských oblastech, pravděpodobně na Marsu převládaly jen po relativně krátkou dobu 3,6 až 3,8 miliardy let. V tomto období atmosféra na Marsu mohla být mnohem hustší, než je dnes. "Nedávný výzkum ukazuje, že na Marsu muselo být mnohem více vody, než se předpokládalo," říká Seybold.

Odpařování způsobilo déšť
Podle jedné z hypotéz byla severní třetina Marsu v té době pokryta oceánem. Voda se odpařovala, kondenzovala kolem vysokých sopek a vedla k intenzivním srážkám. V důsledku toho se tvořily řeky, které zanechaly stopy, které lze ještě dnes pozorovat na Marsu.

"Je pravděpodobné, že se většina vody vypařila do vesmíru. Ale mohla by se stále nacházet v blízkosti Marsu, "říká fyzik Hansjörg Seybold. " Ale to je otázka pro budoucí vesmírnou misi," dodává.

 

user-avatar

Yvonne K.

12. 09. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce