Jedním z fenoménů starého režimu bývaly tzv. uhelné prázdniny, které při extrémních mrazech a obrovských návalech sněhu mohly trvat i tři týdny.

Jedním z fenoménů starého režimu bývaly tzv. uhelné prázdniny, které při extrémních mrazech a obrovských návalech sněhu mohly trvat i tři týdny. | zdroj: starypaky.cz


Uhelné prázdniny 1979: Úder arktického vzduchu zastavil energetiku i dopravu

TÉMATA: zima | kalamita | 1979 | československo | socialismus

user-avatar

Václav Pokorný

31. 12. 2018 | 20:04

Poslední uhelné prázdniny vypukly před čtyřiceti lety. Na Silvestra roku 1978 se během několika hodin propadla teplota z plus 15 °C na -15 °C. Zamrzlo uhlí, koks, vlaky, které tyto suroviny převážely, auta, a na mnoha místech se zhroutil systém centrálního vytápění. K radosti všech školáků bylo vedení státu nuceno vyhlásit mimořádné třítýdenní uhelné prázdniny.

Konec roku 1978 byl ve znamení teplého, téměř jarního počasí. Na Silvestra se denní teploty pohybovaly dokonce kolem 15 °Celsia. Od severozápadu se však přes území tehdejší NDR (východního Německa) rychle přibližovala hluboká tlaková níže doprovázená studeným arktickým vzduchem. Přes severočeské příhraniční hory se tento studený vzduch začal přelévat v noci na Silvestra a v průběhu dne se pak šířil přes českou kotlinu na celé území republiky. Došlo k nebývalému ochlazení rychlostí až 3 °C / 1 h, například na Ještědu klesla teplota o 26 °C během 24 hodin a ve Frenštátu pod Radhoštěm dokonce o 30,5 °C.

Prudké ochlazení znamenalo pro celou republiku totální kolaps. Celá ekonomika byla těžce postižena vlnou silných mnohadenních dvacetipětistupňových mrazů. Korečková rypadla a pásové dopravníky nutné pro těžbu uhlí zamrzly, stejně jako uhlí naložené na připravených vagonech. Kotelny a elektrárny tak neměly čím topit. Na mnoha místech republiky se zhroutil systém centrálního vytápění a docházelo i k četným výpadkům v dodávkách elektřiny. V prvních dnech kalamity musely také dopravci výrazně omezit provoz, buď pro úplnou nemožnost nastartovat motor, nebo pro zamrzání nafty během jízdy. 

Československá vláda byla nucena již od 5. ledna vyhlásit řadu úsporných energetických opatření. Například v Severomoravském kraji se vytápění hotelů, kin, restaurací a jiných veřejných prostor stanovilo na maximálně 16 °Celsia. Také došlo k omezení vytápění tramvají a trolejbusů a teplá voda na sídlištích byla dodávána jen každý druhý den. V Nové huti Klementa Gottwalda byly dokonce zastaveny některé výrobní provozy.

Jediní, kdo se z nastalé kalamity radovali, byla dítka školou povinná. První dny sice musela ve studených třídách přetrpět navlečená do tepláků, svetrů, bund a čepic, ale když ze školního rozhlasu zaznělo oznámení o vyhlášení mimořádných uhelných prázdnin, jejich radost nebrala konce. Hurá!, hřmělo ze školních lavic.

Uhelné prázdniny se tehdy protáhly na tři týdny, a tak si děti dosyta užily sáňkování, lyžování, bruslení a koulovaček. Pamětníci si na “uhelky” vzpomínají jako na úžasný fenomén, se kterým se již dnešní školáci zřejmě nesetkají.

user-avatar

Václav Pokorný

31. 12. 2018 | 20:04

> ExtraStory   |   Inzerce