Hvězdná partnerství jsou ve vesmíru častějším jevem, než se dříve myslelo.

Hvězdná partnerství jsou ve vesmíru častějším jevem, než se dříve myslelo. | zdroj: sci-news.com


Umírající hvězdy vypouští tak ohromné množství plynů proto, že mají svého hvězdného partnera

TÉMATA: hvězdy | vesmír | červený obr | bílý trpaslík | astronomie

user-avatar

Yvonne K.

30. 10. 2019 | 10:00

Pozorováním procesu umírání hvězd došli vědci k zajímavému závěru – některé hvězdy nejsou single, ale mají svého duálního partnera.

Když se hvězda, jako je naše Slunce, pomalu blíží ke konci svého života, zvětší svůj objem a přejde do stádia rudého obra, který postupně zničí své vlastní vnitřní planety. Jak hvězda pokračuje v zániku, odhazuje své vnější vrstvy a její jádro se smršťuje – vzniká bílý trpaslík.

Při této transformaci se zbavuje až 80 procent své hmoty. Po desítky tisíc let tak probíhá doslova tsunami, kdy kolabující hvězdní obři vyvrhávají proudy plynů a prachu, které hvězdy vítr odfoukává do okolního vesmíru. Tento proces trvá do chvíle, dokud jádro hvězdy nespotřebuje veškeré své jaderné palivo, až zbude jen pevná krystalická slupka.

Toto smršťování hvězdy skrze odvrhávání plynů je považováno za standardní fázi života hvězd o hmotnosti odpovídající polovině až osminásobku našeho Slunce. Nicméně je tu skupina 12 hvězd, které se svých plynů zbavují nevysvětlitelně rychle. Alespoň se to tak jeví. U každé z těchto umírajících hvězd bylo totiž zpozorováno, že každý rok odhodí hmotu rovnající se stovkám planet velkých jako naše Země, což je závratné tempo, s nímž by hvězdy spálily své palivo za pouhých několik stovek až 1 000 let, tedy daleko rychleji než typický červený obr. Podle nejnovější studie je to ale možná iluze.

Nová pozorování ukazují, že nejméně dva z těchto plynných obrů nevypouštějí hmotu neobvyklým tempem – zdá se to tak jen proto, že jejich hvězdné větry jsou vtahovány do velké koncentrace nějakou neviditelnou gravitační silou.

„Mysleli jsme si, že tito červení obři jsou držiteli rekordů v hmotnostních ztrátách, ale není tomu tak,“ uvedl Leen Decin, hlavní autor studie a profesor na Katolické univerzitě v Lovani. Pravděpodobnějším vysvětlením podle něj je, že každý z těchto zdánlivě neobvyklých červených obrů není „sám“, ale jednou polovinou binárního hvězdného systému.

Decin se svými kolegy pozoroval tyto hvězdy teleskopem ALMA a při bližším pohledu na hvězdný vítr vířící kolem nich zjistil, že proudy plynu a prachu krouží pryč od hvězd ve tvaru spirály, a nikoli skořápky, jak je typické pro umírající červené obry. Podle vědců tato odlišnost naznačuje, že nějaký obrovský blízký objekt působil značnou silou na hvězdný vítr a pravděpodobně i na samotného červeného obra. 

„Je to nepřímý náznak, že červený obr není sám, ale je součástí binárního hvězdného systému,“ řekl Decin a dodal: „Červený obr je hlavní hvězdou a kolem té druhé krouží.” 

Data z observatoře ALMA v Chile odhalila spirálový vzor ve hvězdném větru vycházejícím z tohoto umírajícího červeného obra. Tato spirální struktura je stopou, že hvězda je tažena gravitací jiné hvězdy a je součástí binárního systému.

Přítomnost podřízené hvězdy se může projevovat dvěma způsoby. Jednak sluneční vítr generovaný červeným obrem je přitahován ke druhé hvězdě, čímž vytváří spousty hmoty ve středovém místě mezi oběma tělesy. Současně gravitace této sekundární hvězdy také způsobuje, že červený obr na své oběžné dráze mírně kolísá. Kombinace těchto dvou pohybů by mohla vysvětlit spirálové pásy plynu proudící od hlavních červených obrů.

Tato gravitační iluze možná vědce dříve zmátla a způsobila, že přecenili rychlost, s níž se hvězdní obři zbavují své hmoty. To, co se jevilo jako období extrémní ztráty hmoty jediné hvězdy, bylo ve skutečnosti pouhým pohledem na vysoce koncentrovanou oblast plynu a prachu vytvořenou interakcemi mezi dvěma binárními hvězdami

Následné testy ukázaly, že hlavní hvězdy tohoto dua ztratily každoročně místo původně předpokládaného množství hmoty o velikosti 100 planet Země jen asi desetinu, což je víceméně typické množství u takto velkých hvězd. 

Bude zapotřebí dalšího výzkumu, aby se potvrdilo, zda všech 12 předpokládaných rekordních červených obrů jsou členy vlastních binárních partnerství. Pokud tomu tak je, vědci jim přisoudí o něco delší životnost; hvězdy, které spalovají svou hmotu pomaleji, vydrží žít déle, než nadobro zhasnou.

„Domnívali jsme se, že mnoho hvězd žije osamoceně, ale pravděpodobně budeme muset tuto myšlenku pozměnit,” poznamenal Decin. „Hvězda s partnerem se bude pravděpodobně častěji vyskytovat, než jsme si mysleli.” 

user-avatar

Yvonne K.

30. 10. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu