Francouzsko-britská unie měla být hrází proti rozpínajícímu se hitlerovskému Německu, Francouzi ale dali přednost kapitulaci.

Francouzsko-britská unie měla být hrází proti rozpínajícímu se hitlerovskému Německu, Francouzi ale dali přednost kapitulaci. | zdroj: thevintagenews.com


Unie Velké Británie a Francie byla nejblíž za druhé světové války, Francouzi ale raději kapitulovali

TÉMATA: francie | velká británie | druhá světová válka | evropská integrace | německo | nacismus | 1940

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 10. 2019 | 10:30

Velká Británie a Francie jsou dvě země, které spolu historicky vždy spíše soupeřily než spolupracovaly. Výjimkou byly obě světové války. A v období té druhé dokonce některé osoby vážně usilovaly o vznik jednoho společného státu.

Francie i Velká Británie byly smluvně vázány s Polskem, které měly v případě jeho napadení bránit. Podobnou smlouvu mělo předtím i Československo, ale Mnichovská dohoda ukázala, že je to spojenectví velmi chatrné. V případě Polska ale bezpečnostní záruky zafungovaly a po napadení Německem Francie i Velká Británie vyhlásily nacistům válku.

Francouzi a Britové, kteří nyní byli váleční spojenci a bojovali proti společnému nepříteli, ustavili společný velící orgán Vrchní válečný koncil. Jeho představitelé a členové se scházeli na pravidelných schůzkách, tedy ovšem jen do doby, než se německá vojska přehnala Francií a Paříž kapitulovala.

V době, kdy koncil fungoval, patřil mezi jeho členy Jeann Monnet. Jeho úkolem bylo sladit válečné průmysly obou zemí a zajistit jejich spolupráci. Právě Monnet měl v hlavě plán na vznik evropského superstátu, jehož hlavním motorem měla být unie Francie a Velké Británie. Monnet cítil, že právě v boji proti Hitlerovi je nejlepší šance na to, aby svůj politický sen uskutečnil. 

Jean Monnet

Jak známo, události se vyvíjely dramaticky a Francie 15. června roku 1940 kapitulovala. Předcházela tomu složitá jednání uvnitř Francie, předseda vlády Paul Reynaud kapitulaci odmítal, jeho vlastní ministři ale byli pro uzavření příměří. Reynaud přednesl Churchillovi svůj záměr kapitulovat. Britové měli největší obavy z toho, že mohutné francouzské loďstvo přejde pod německé ozbrojené síly, což by znamenalo ohrožení pozice Británie jako královny moří.

Právě v těchto posledních dnech těsně před kapitulací se Monnet a další diplomaté pokusili Francii spojit s Velkou Británii ustavením de facto jednoho společného státu, Francouzsko-britské unie. Ta by pak nemusela kapitulovat, protože část státu by se nacházela na Britských ostrovech a Reynaud ani nikdo jiný by nemusel kapitulovat.Generál De Gaulle a Winston Churchill

Ale sám Churchill nebyl o schůdnosti podobného řešení přesvědčen a o dva dny později akceptoval, že Francie bude kapitulovat. Jeho jedinou podmínkou bylo, že francouzské válečné lodě přeplují kanál La Manche do britských přístavů. Jenže do děje zasáhla další těžká váha francouzské politiky Charles de Gaulle, který přiměl Churchilla podpořit Reynauda a Monneta. Churchill tak nakonec přijal draft vzniku Francouzsko-britské unie a předal její návrh Francouzům.

V návrhu se psalo mimo jiné, že Francouzi a Britové od teď nejsou dva národy, ale jeden. Stát bude mít společné orgány včetně ministerstva obrany, zahraničí a financí. Každý obyvatel Francie je od nynějška také občanem Velké Británie a stejně tak každý Brit má i francouzské občanství. Byla to nevídaná, okolnostmi vynucená politická konstrukce, která by za jiných okolností nemohla vůbec vzniknout.

Jenže plán nakonec neuspěl, a to kvůli francouzským politikům v čele s maršálem Pétainem. Ten tvrdil, že celý záměr je jen britskou snahou ukrást Francii její kolonie. Paříž byla v té době obsazena a po ulicích pochodovaly německé jednotky. Pétain tvrdil, že raději bude Francie německou kolonií než britským dominiem. Kabinet k Reynaudově zklamání vznik unie odmítl. Vzápětí Francie kapitulovala a Reynaud rezignoval. Brzy ho německé úřady nechaly zatknout a uvěznit. Sen o společném státu Britů a Francouzů se definitivně rozplynul. Monnet ale přesto boj za jednotnou Evropu nevzdal. V roce 1952 stál u zrodu Společenstva uhlí a oceli, přímého předchůdce dnešní Evropské unie.

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 10. 2019 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu