zdroj: www.velehrad.eu


Unikátní video z památné pouti na Velehradě v roce 1985: věřící tam vypískali komunisty!

TÉMATA: komunisté | katolická církev | totalita | Velehrad | Cyril a Metoděj | papež Jan Pavel II. papež František

user-avatar

Irena Gruberová

5. 07. 2015 | 08:45

Za jeden z významných momentů občanského sebeuvědomění, který později přispěl k pádu komunistického režimu, dnes historici považují velehradskou cyrilometodějskou pouť konanou v roce 1985. Tehdy se stalo cosi do té doby nevídaného. Davy věřících vypískaly komunistické funkcionáře.

Na moravský Velehrad tehdy přijelo nebývalé množství věřících (snad čtvrt milionu) z Moravy, Čech a hojně také ze Slovenska. S bouřlivými ovacemi přivítali na poutním místě jak papežova zástupce kardinála Agostina Casaroliho, vatikánského státního sekretáře, tak i již tehdy velmi populárního pražského kardinála Františka Tomáška. Casaroli předal velehradské bazilice zvláštní papežské vyznamenání – Zlatou růži. 

Komunistický ministr kultury Klusák při svém projevu na Velehradě 1985, za který byl věřícími poutníky vypískán.

Při projevech hostů se začali poutníci skandováním dožadovat příjezdu papeže. Rozhořčeným pískáním reagovali na pokus o politickou propagandu tehdejšího ministra kultury Milana Klusáka a některých dalších zástupců státní správy. Shromáždění tak nakonec vyznělo jako nenásilný politický protest proti porušování lidských práv a náboženské svobody a státní moc se proti tomu neodvážila přímo zasáhnout. 

Velehradská pouť se v roce 1985 změnila z ryze náboženské pouti v otevřenou protikomunistickou manifestaci.

Na svou účast na Velehradě dodnes rád vzpomíná například nynější zlínský místostarosta František Chvatík: „Byla tam spousta lidí, báječná atmosféra a byl to i duchovní zážitek. Vzpomínám si však také na obrovské nasazení Státní bezpečnosti na poutním místě i při kontrole puťovek zájezdových autobusů.“ 

Za zážitek, na který nikdy nezapomene, považuje tuto zlomovou cyrilometodějskou pouť také Pavel Záleský, nynější ředitel Charity svaté Anežky v Otrokovicích. Byl tehdy na Velehradě už od soboty a během hlavní slavnosti v neděli působil jako pořadatel a vše mohl dlouho sledovat ze zdi u farní budovy. „Trvám dnes na tom, že rozhodující politický zlom nenastal až v roce 1989, ale že jeho počátkem byla právě velehradská pouť v pětaosmdesátém,“ domnívá se Záleský a vzpomíná na některé detaily tehdejší atmosféry: „V okolí byla přichystána vodní děla a mezi lidmi se pohybovaly stovky estébáků. Množství poutníků však bylo tak veliké, že si na nás netroufli. To nedělní dopoledne jsme se cítili na Velehradě na pár hodin jako svobodní lidé. Bavili jsme se s estébáky jako rovný s rovným.“ 

Papež Jan Pavel II. na Velehrad nakonec přijel až po pádu komunistického režimu, 22. dubna 1990, na pozvání tehdejšího československého prezidenta Václava Havla. Při nedávné návštěvě Vatikánu pozval Miloš Zeman k návštěvě Vatikánu nynějšího papeže Františka, ten jeho pozvání prý přijal. Papežova návštěva by se měla uskutečnit nejpozději do roku 2018.   

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

5. 07. 2015 | 08:45