Kosterní ostatky Jana Žižky uchovává Městské muzeum v Čáslavi.

Kosterní ostatky Jana Žižky uchovává Městské muzeum v Čáslavi. | zdroj: čt/irozhlas.cz


Utajený hrob Jana Žižky: Jsou ostatky z Čáslavi pravé?

TÉMATA: jan žižka | husitství | české dějiny | čáslav | hradec králové

user-avatar

Václav Pokorný

18. 04. 2018 | 17:00

Osudy Žižkových ostatků jsou záhadou. Podle dochovaných zpráv byl roku 1424 slavnostně pohřben v Hradci Králové v chrámu sv. Ducha. Za nejasných okolností bylo však jeho tělo tajně odvezeno do Čáslavi a zde pohřbeno v děkanském kostele sv. Petra a Pavla. Později byl k vojevůdcově poctě pořízen tesaný náhrobek. Ten byl zničen za doby rekatolizace roku 1623, přičemž v něm ale nebyly nalezeny žádné pozůstatky.

11. října roku 1424 zemřel český husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Do onoho dne svedl třináct bitev a v žádné z nich nebyla jeho vojska poražena. Smrt ho zastihla při obléhání hradu Přibyslav. Ve Starých letopisech se píše: „…a provodili bratra Žižku kněz Prokůpek a kněz Ambrož již mrtvého až do Hradce Králové a tu sú jeho pochovali v kostele u svatého Ducha u velikého oltáře…“  

V té době byl Žižka považován za hlavu východočeského husitského svazu, takzvaných orebitů, a byl pohřben do krypty o rozměrech 300 x 300 cm. Ta byla původně vybudovaná po roce 1407 pro českou královnu Žofii. Tento podzemní prostor se nachází u biskupské krypty v presbytáři, kde leží pohřbeno šest biskupů. Starý popis v kronice říká: „Žižka byl pohřben před hlavním oltářem při pilíři v hlavní lodi po straně evangeliově.“ Smrt Jana Žižky u Přibyslavi v říjnu 1424. Ilustrativní obrázek

Deset let po Žižkově smrti byla radikální část husitů poražena v bitvě u Lipan a občanská válka v českých zemích skončila. S římským papežem byla sjednána kompaktáta pro české země, která byla potvrzena v Basileji v červenci roku 1436. Jejich nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha pro všechny příslušníky utrakvistických frakcí církve.

V roce 1458 pak usedl na český trůn ryze český král Jiří z Poděbrad, vybraný českou šlechtou. Proti jeho zvolení však brojil římský papež a o několik let později na něj uvalil kacířskou klatbu. Vyčítal mu, že nezahubil všechny následovníky husitů v Čechách, i když to dohody uzavřené mezi katolíky a kališníky  výslovně zakazovaly. Král Jiří tehdy čelil ostrému zahraničnímu nátlaku a útoku další křížové výpravy vůči Čechům. Za této situace to mohl být jedině on, kdo po zralé úvaze rozhodl o tajném převozu ostatků Jana Žižky do čáslavského kostela sv. Petra a Pavla. Utajení bylo tak důkladné, že první zprávy o tom, že se v Čáslavi nachází hrob Jana Žižky z Trocnova a Kalicha, se objevily až někdy kolem roku 1490. Pomník Jana Žižky v Čáslavi.

Pozdější náhrobek, který Žižku připomínal, byl zničen za doby rekatolizace v roce 1623, přičemž pod ním nebyly nalezeny žádné ostatky. Roku 1631 horlivý páter Gramsci v kostele nalezl údajné Žižkovy kosti, načež je dal veřejně „spálit a popel rozptýlit do vzduchu, aby bylo jasné, že ani ta nejmenší památka nezůstala na tak krutého tyrana“.

Při rekonstrukci tohoto kostela v roce 1910 však došlo k významnému objevu. Byl nalezen zazděný výklenek se zprávou, kde hledat, a poté v protější zdi několik kostí s kalvou (lebeční klenbou), která údajně patřila právě Žižkovi. Záhadou zůstává, proč byla v zazděném výklenku kostela umístěna pouze kalva se stehenními kostmi, úlomky staré kameninové mísy a dřevěnými dlátky z Žižkovy doby. Vše působilo, jako by někdo v Čáslavi části Žižkovy kostry narychlo uschoval. Čáslavská "kalva" neboli vrchní část lebky Jana Žižky.

Nález v letech 1910 až 1911 zkoumala komise pod vedením našich předních antropologů. Že by mohlo jít o Žižku, prozrazovala levá očnice, která byla poškozená, pokleslá a prasklá. Část kosti dokonce chybí. Pokleslá je také nosní přepážka. Je známo, že Žižka na jedno oko neviděl. 

Menší úraz je patrný i na pravé očnici. Toto poškození vedlo k Žižkovu úplnému oslepnutí na konci života. Závěry antropologických průzkumů čáslavského nálezu tak odpovídají tomu, co je o slavném hejtmanovi známo. 

V roce 1962 vyšetřil tzv. čáslavskou kalvu profesor Otakar Hněvkovský a v roce 1966 byla prozkoumána odborníky z Archeologického ústavu ČSAV v Praze v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem. Výzkum potvrdil, že jde o kosterní pozůstatek jedince mužského pohlaví, jehož stáří se pohybovalo v rozmezí 50 ± 10 let. Dále bylo zjištěno poranění, které odpovídalo poranění utrpěnému u hradu Rábí.

V 80. letech minulého století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález znovu podroben zkoumání. Výsledky přinesla tehdy ojedinělá paleoserologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imrem Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezená část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva patřily muži, jemuž bylo ve chvíli smrti 61–65 let. Tento výsledek přesně korespondoval s datem Žižkova narození kolem roku 1360 a datem jeho úmrtí v roce 1424. Nicméně pochybnosti o pravosti lebky přetrvávají dodnes. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

18. 04. 2018 | 17:00

> ExtraStory   |   Inzerce