Známé úsloví o tom, že  není důležité, co má muž na hlavě, ale co má v hlavě, je více než pravdivé.

Známé úsloví o tom, že není důležité, co má muž na hlavě, ale co má v hlavě, je více než pravdivé. | zdroj: shutterstock.com


Uvnitř hlavy máme také “vlasy” a jsou důležitější než ty na hlavě

TÉMATA: hlava | mozek | výzkum | ryby

user-avatar

Yvonne K.

10. 06. 2019 | 09:30

Každé ráno si před zrcadlem češeme a upravujeme svůj vlasový porost, případně rozmrzele pozorujeme svou lysinu, a přitom netušíme, že uvnitř naší lebky nám rostou mnohem důležitější “vlasy”.

Buňky, které lemují mozkovou dutinu, jsou vyzbrojeny malými vlasovými výrůstky zvanými řasinky. Věda dlouho přehlížela roli těchto záhadných malých struktur, ale nová studie potvrzuje, že jsou velmi důležité a mohou být dokonce nezbytné pro vývoj mozku.

Tyto vlasovité útvary pomáhají tlačit a posouvat mozkomíšní tok čtyřmi mozkovými komorami, a udržují tak jeho stálou cirkulaci. Průtok této tekutiny chrání a vyživuje mozek a podporuje rozvoj nových nervových buněk.

"Existuje několik teorií, ale po mnoho let se má za to, že tato cirkulace tekutin zásobuje mozek živinami a zároveň odstraňuje odpadní produkty," uvedla Nathalie Jurisch-Yaksi z Norské univerzity vědy a technologie, která se funkcí těchto řasinek zabývala ve své studii.  "Průtok mozkomíšního moku také přispívá k přenosu molekulárních signálů napříč mozkem," dodává její kolega Emre Yaksi.

Pro hlubší ponor do skrytého světa mozkových vlasů a tekutin, zkoumali vědci dánio pruhované, známé také jako zebřička. Jde o drobnou sladkovodní rybku, která je oblíbená mezi akvaristy. Často vědcům slouží jako důležitý modelový organismus ve výzkumu o genech a vývoji obratlovců – především díky své malé velikosti, celkové nenáročnosti údržby chovu a rychlému vývoji mimo tělo matky. Jejich embrya jsou průhledná a umožňují den po dni sledovat probíhající vývoj. Tento živočich má navíc genom podobný tomu lidskému, takže je možné v některých případech nalezené poznatky aplikovat přímo na člověka. 

Výzkum na dániu osvětlil povahu řasinek i proudění moku v mozku. Řasinky nejprve tlačí tekutinu “vrtulovým pohybem”, podobně jako bičík spermie. Vědci zjistili, že když je organismus v klidu, tok probíhá lokálně, odděleně v každé ze čtyř mozkových komor. Když se ale tělo začne pohybovat, rozběhne se výměna tekutiny mezi různými komorami.

Nejdůležitějším zjištěním je to, jak vznikají nové neurony. Neurony se tvoří v blízkosti stěny tekutinou naplněných mozkových komor a pak jsou vytlačeny do různých částí mozku proudem mozkomíšního moku.

Tohle vše jsou sice fascinující objevy, ale před vědci leží v této oblasti stále ještě neprobádané pole. Doufají však, že časem přijdou na to, jak tyto mozkové vlasy reagují v různém prostředí a různou denní dobu, a také na to, jak tok této důležité tekutiny ovlivnit.

 

user-avatar

Yvonne K.

10. 06. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce