Ilustrativní foto.

Ilustrativní foto. | zdroj: iflscience.com


Úzkost mění také stavbu našich buněk

TÉMATA: duše | duševní zdraví | úzkost | psychika | psychické onemocnění

user-avatar

Simona Knotková

5. 11. 2019 | 13:30

Psychické choroby jsou stále jednou z nejméně probádaných oblastí medicíny. V jedné ze svých nejnovějších studií se vědci soustředili na úzkostné poruchy.

Úzkost je nejčastěji způsobena přemírou stresu, jehož spouštěčem může být zásadní životní událost (vážná nemoc, smrt blízkého člověka, ztráta práce aj.). Problém nastává v momentě, kdy tento stav nemizí ani poté, co náročné životní okolnosti pominuly. Pokud jedinec pociťuje permanentní napětí a strach, doprovázené dalšími neurotickými projevy, mluvíme o úzkostné poruše. Postižený má většinou strach z neurčitého nebezpečí, na které jeho tělo reaguje stejně jako v případě reálné hrozby. Tato duševní kondice ovlivňuje negativně celý život člověka, od jeho zaměstnaní či školy až po mezilidské vztahy. Jak odhalila studie publikovaná ve vědeckém žurnálu PLOS Genetics, mění se při ní také naše buňky.

Tým vědců podrobil myši vysokým hladinám stresu, který u nich rozvinul symptomy úzkosti či deprese (například vyhýbání se sociálnímu kontaktu). V oblastech mozku, které jsou spojené se stresem a úzkostí, badatelé následně sledovali aktivitu genů a proteinů. Povšimli si, že u myší, u nichž byl uměle vyvolán stres, došlo ke změnám na mitochondriích jejich buněk. Tu samou změnu zaznamenali z krevního testu také u pacientů s panickou poruchou osobnosti.

Základní funkcí mitochondrií je proměna až 90 % přijaté potravy v chemickou energii, kterou naše tělo potřebuje k životu. Je-li tato funkce narušena, má to tedy negativní dopad na celý organismus. Není přitom dostatečně jasné, zda je to úzkost, která stavbu mitochondrií mění, nebo změněná stavba mitochondrií, která způsobuje úzkostné stavy. I když stresem čas od času totiž trpí každý z nás, ne každý na něj reaguje úzkostí.

"O tom, jak může chronický stres ovlivňovat energetický metabolismus buněk, a tak ovlivňovat příznaky úzkosti, toho víme jen velmi málo. Skryté mechanismy jsou možná klíčem k novým terapeutickým postupům u poruch souvisejících se stresem," sdělila Iiris Hovatta z Helsinské univerzity, jedna ze spoluautorek studie.

user-avatar

Simona Knotková

5. 11. 2019 | 13:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu