Pohled z ptačí perspektivy na nově nalezený vodní chrám v Cara Blanca v Belize

Pohled z ptačí perspektivy na nově nalezený vodní chrám v Cara Blanca v Belize | zdroj: archeology.wiki


V Belize objevili vodní chrám s jezírkem. Mayové tam přinášeli oběti kvůli odvrácení katastrofálního sucha

TÉMATA: archeologie | mayové | rituály

user-avatar

Irena Gruberová

18. 02. 2015 | 07:15

V podzemním vodním světě na Cara Blanca v Belize objevili archeologové nový chrámový komplex. Je pozůstatkem „kultu sucha", v jehož rámci Mayové přinášeli oběti bohu deště ve snaze odvrátit kolaps své kdysi tak prosperující říše.

Nově nalezený vodní chrámový komplex v Cara Blanca je tvořen malým nádvořím s troskami svatyně a dvou menších staveb. Hlavní budova stojí vedle hlubokého jezírka, jenž sloužil k posvátným účelům. Lidé sem přicházeli ze všech koutů mayské říše, aby se tu modlili za déšť a přinášeli obětiny vodnímu božstvu a možná i démonům z podsvětí. Svědčí o tom nálezy obětních nádob a misek, které archeologové spolu s kamennými nástroji vylovili z hloubky 60 metrů.

„Poutníci sem přicházeli, aby se tu očistili a přinášeli oběti,“ uvedla archeoložka Lisa Lucero z Univerzity v Illinois, která spolu se svým týmem již čtyři roky prozkoumává dno zatopeného krasového závrtu.

Datování však ukázalo, že v tomto místě dříve nebývalo takové rušno. Scházejí tu podobné nálezy z dřívějších dob. Pozůstatky obětin, které tu archeologové nacházeli, pocházejí z doby, kdy starobylou mayskou říši zachvátilo úmorné sucho. Současně s tím se mezi Mayi začal šířit „kult sucha“ spojený s náboženskými praktikami, jimiž se Mayové snažili udobřit boha deště Chaaka, jenž – jak věřili – žil ve vodních hlubinách.

Bůh deště Chaak, jehož bylo třeba usmířit

Úmorná sucha vypukla ve Střední Americe kolem roku 800 a zapříčinila kolaps mayské civilizace provázený hladem a sociálními otřesy. Kdysi kvetoucí města zůstala náhle opuštěna. Pak však jako by se bohové smilovali a Mayům na nějaký čas nadělili opět vyšší srážky, což vedlo k přechodnému populačnímu boomu, trvajícímu až do roku 660. Pak však znovu sucho udeřilo a definitivně pohřbilo mayskou říši.

Situace byla zřejmě natolik zoufalá, že Mayové ve snaze sucho odvrátit, přinášeli bohům dokonce i lidské oběti. Životodárnou krev výměnou za životodárnou vláhu. Španělé, kteří v 16. století dorazili na Yucatán, se o těchto praktikách Mayů zmiňovali.

Zatímco řešení tohoto druhu není ničím, co by měl dnešní člověk napodobovat, ze zkušenosti starých Mayů a jiných zaniklých civilizací si může vzít ponaučení. Jak ukázala studie z roku 2012 publikovaná v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Science, extrémní nedostatek srážek souvisel s rychlým tempem odlesňování, neboť Mayové vypalovali a káceli čím dál větší množství lesních ploch kvůli rozšiřování zemědělské půdy.  

user-avatar

Irena Gruberová

18. 02. 2015 | 07:15

> ExtraStory   |   Inzerce