Nový památník připomíná oběti nacistického likvidačního programu T4 | zdroj: ExtraStory.cz


V Berlíně postavili novou zeď. Je ale modrá a symbolizuje oběti tajného likvidačního programu nacistů

Modře tónová zeď vedle Berlínské filharmonie připomíná osudy lidí jako byl Benjamin Traub – chlapec se smutnýma očima, jemuž lékaři v 16 letech diagnostikovali schizofrenii. Ačkoliv jej rodiče považovali za bystré dítě a učitelé jej měli za nadaného žáka, podle nacistů si nezasloužil žít. Byl tak jedním z 300 tisíců „nevyléčitelně nemocných“ pacientů, které nechal Hitler vyvraždit.

user-avatar

Markéta Oderská

10. 03. 2015 | 00:20

Památník obětem nacistického likvidačního programu T4

Obětem zrůdného programu, jemuž nacisté dali eufemistickou nálepku eutanazie, Němci postavili vůbec první památník. „Příliš pozdě,“ poznamenávají historici. Byl vztyčen na místě, kde dříve stávala elegantní vila na Tiergartenstrasse 4, podle níž byl projekt na vyvražďování postižených pacientů pojmenován tajemnou zkratkou T4.

Vila na Tiergartenstrasse 4, kde sídlila ústřední komise

Tady od ledna 1940 do srpna 1941 sídlila ústřední komise, jež program pro likvidaci duševně nemocných řídila. Dnes na jejím místě stojí nově zrenovovaná koncertní hala Berlínské filharmonie. Proto 24 metrů dlouhá a 2,6 metrů vysoká stěna z modrého skla je jedinou připomínkou utrpení duševně nemocných, které nacistický stát oddělil od rodin, od společnosti a nakonec i od života.

Památník stojí vedle Berlínské filharmonie

Desítky tisíc pacientů zemřely v důsledku systematického hladovění a zanedbání péče, předávkování léky či podáním smrtelné dávky morfia. Další z nich skončili podobně jako Benjamin Traub v plynové komoře, která na první pohled vypadala jako sprcha. Z léčebných zařízení se tak za války staly továrny na smrt a z doktorů vrazi. Ten, kdo měl v lékařské dokumentaci vepsaný červený křížek, šel na smrt. Šanci na přežití měli jen ti, kdo mohli pracovat.

Z lékařů se stávali vrazi

Rodičům Benjamina Trauba pak lékaři poslali kondolenční dopis s oznámením, že jejich syn zemřel nečekaně a náhle na chřipku a následný zánět mozkových blan. V dopise dále stálo, že mladík trpěl vážnou a nevyléčitelnou duševní nemocí, tudíž by měla rodina brát jeho úmrtí „jako jistou úlevu“. Nikdo z rodiny tenkrát netušil, co se s jejich příbuzným skutečně stalo. „Lékaři falšovali příčinu i datum úmrtí,“ uvedl historik Gerrit Hohendorf z technické univerzity v Mnichově.

Oběti  nacistické eutanazie. Vlevo Benjamin Traud

Zabíjení nemocných a postižených bylo prvním systematickým masovým vyvražďováním, jehož se nacistický režim dopouštěl. Bylo přípravou na holokaust. Přesto jen velmi málo jeho pachatelů bylo pohnáno po válce k trestní odpovědnosti. Mnoho z žalovaných psychiatrů a lékařů mohlo dál pokračovat ve své kariéře. O této temné kapitole německých dějin se navíc v poválečném Německu dlouho mlčelo. Na přetřes se toto téma dostalo až v 80. letech.

Pamětní deska Banjaminu Traubovi

Prohlédněte si ve virtuální animaci celou nechvalně proslulou vilu na Tiergartenstrasse 4 i zevnitř!

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

10. 03. 2015 | 00:20