Josef Mynář krátce po operaci.

Josef Mynář krátce po operaci. | zdroj: Z archivu Josefa Mynáře


První transplantace jater u nás byla vedena jako experiment na člověku

TÉMATA: československo | medicína | lékaři | transplantace

user-avatar

Václav Pokorný

2. 02. 2018 | 11:33

Třicáté páté výročí první transplantace jater si v těchto dnech připomíná Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Náročnou operaci provedl chirurgický tým vedený Vladimírem Kořístkem 2. února 1983. Byla to první lidská výměnu jater v Československu a ministerstvo vnitra ji povolilo s podmínkou, že zákrok bude nést označení „experiment na člověku“.

Než profesor Kořístek voperoval játra prvnímu člověku, předcházely tomu roky vědecké práce a pokusů na zvířatech. Na prasatech Kořístek provedl okolo 150 transplantací jater. Aby mohl uskutečnit první transplantaci u člověka, sháněl několik let povolení od ministra vnitra. V roce 1983 toto povolení dostává s podmínkou, že operace ponese název „experiment na člověku“. Úspěšná transplantace jater byla poprvé uskutečněna v roce 1967 v americkém Denveru. V roce 1968 byla poprvé provedena úspěšná transplantace jater i v Evropě.

Profesor Kořístek musel vybrat vhodného pacienta, který neměl žádnou šanci na přežití. Jeho volba padla na tehdy šestatřicetiletého Josefa Mynáře z Tišnova. Tomu na konci roku 1982 provedli CT vyšetření v Úrazové nemocnici a zjistili, že má tříkilový nádor, který se rozrůstá po celých játrech. Hned začátkem ledna ho převezli na vyšetření k profesoru Kořístkovi, který zrovna dokončil výzkum transplantace jater.

Josefu Mynáři bylo již po předchozích vyšetřeních sděleno, že jeho nemoc je nevyléčitelná a zbývá mu jen jen pár týdnů života. Transplantace se tak stala jedinou možností jeho záchrany, a on s ní souhlasil, byť šlo o novou metodu léčbu, v Československu dosud nevyzkoušenou.

„Šel jsem do toho, hlava nehlava. Doma jsem měl děti, chtěl jsem být dál se svou rodinou,“ vzpomínal Mynář po letech. „Prostě jsem to riskl!“ dodal. Josef Mynář s manželkou.

Dárce orgánu se našel poměrně brzy. Byla to mladá sedmnáctiletá dívka, která si rozbila hlavu na motorce. A tak tým chirurgů vedený profesorem Kořístkem mohl přistoupit k operačnímu zákroku. Na sále pracovali bez odpočinku celé tři hodiny. Operace se zdařila a nad očekávání lékařů organismus pana Mynáře transplantovaný orgán dobře přijal.

Bylo mu také sděleno, že pacienti po těchto operacích žijí v průměru ještě pět let. Tuto hranici dožití však Josef Mynář překonal již několikrát. Na slavnostní konferenci k 30. výročí první transplantace jater v  Československu se 7. února 2013 v kongresovém sále brněnského hotelu Voroněž Josef Mynář představil  jako člověk těšící se dobrému zdraví (třetí zleva).

Tři roky po transplantaci se mohl vrátit do zaměstnání a dalších deset let pracoval na nádraží jako staniční dělník. Začátkem devadesátých let se mu narodilo čtvrté dítě. Pak ale odešel do invalidního důchodu a přivydělával si jako domovník nebo topič. Dodnes miluje přírodu, hory, jeho velkým koníčkem je myslivost a jeho sedm vnoučat.

"Cítím se výborně. Sice se musím trošku omezovat, nemůžu si například dovolit hodně tučná jídla, ale jinak si nemám proč stěžovat," říká Mynář s úsměvem.

Touto úspěšnou operací se chirurgická klinika brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny stala teprve pátým místem v Evropě, kde dokázali úspěšně transplantovat játra.

 

user-avatar

Václav Pokorný

2. 02. 2018 | 11:33

> ExtraStory   |   Inzerce