5000 let trvalo, než si lidé všimli, že tyto tváře do skal někdo vytesal.

5000 let trvalo, než si lidé všimli, že tyto tváře do skal někdo vytesal. | zdroj: archaeologyinbulgaria.com


V Bulharsku objevili 5000 let starou svatyni s obrovskými tvářemi vytesanými do skal

TÉMATA: archeologie | objevy | pravěk | bulharsko

user-avatar

Irena Gruberová

17. 04. 2016 | 11:00

Orlovi Skali (Orlí skály) jsou nádherné skalní útvary nalézající se poblíž města Sarnica na jihu Bulharska. Právě tady byly nedávno objeveny čtyři obří lidské tváře vytesané do skal a také pravěká kamenná svatyně s oltářem ze 4. tisíciletí před naším letopočtem, tedy z doby měděné.

Unikátní objev učinil čirou náhodou 24letý bulharský fotograf Miroslav Chobanov. „Asi před měsícem, když jsme fotili ekologické stezky, jsem narazil na lidskou hlavu vytesanou do skály. Vyšplhal jsem pomocí horolezeckého lana asi do výšky okolo 40 metrů, odkud jsem uviděl z jedné strany profil mužské tváře,“ sdělil Chobanov webu archaeologyinbulgaria.com. Na místo pak přivedl dvě archeoložky specializující se na prehistorické svatyně v bulharských horách, Annu Radunchevovou a Stefanku Ivanovovou. Ty následně potvrdily, že přírodní skalní útvar byl přetvořen lidmi do podoby kamenné svatyně někdy mezi 3500 až 3000 lety před Kristem. Archeoložky tam totiž našly pravěkou keramiku z této doby. To by znamenalo, že pravěká civilizace, která tyto skalní monumenty vytvořila a která je často označováno za první civilizaci v Evropě, předcházela starověkou Thrákii přibližně o 2000 let! „To byli lidé, kteří jako první na světě zpracovávali zlato, těžili sůl, která v té době měla cenu zlata, a kteří měli velmi rozvinutý náboženský systém a prováděli velmi seriozní astronomická pozorování,“ popsala tuto dávnou civilizaci Stefanka Ivanovová. Profil lidské tváře 

Během třídenního průzkumu archeoložky ještě objevily dvě další lidské tváře z profilu, vytesané do skal – jednu, která se jeví jako ženská, a druhou, která se zdá být mužská, ale které nejsou tak dobře zachovalé jako dva předešlé obličeje. Každý z nich měří okolo 7 až 10 metru na výšku a ční zhruba 30 až 40 metrů nad zemí. „Jsou velmi krásné. Působí inteligentně,“ řekla jedna z archeoložek. Je možné, že tato pravěká svatyně obsahovala celou galerii vytesaných lidských tváří, které se ale nedochovaly.

Fakt, že se tyto tváře nacházejí tak vysoko ve skalách a že přinejmenším jedna z nich je viditelná pouze z určitého úhlu, je důvodem, proč si pravěké svatyně až do nedávna nikdo nevšiml. 

Obětní oltář

Ba co víc, na vrcholu skalní formace tým badatelů objevil i cosi, co vypadá jako obětní oltář nebo astronomická observatoř, popřípadě obojí. Sama svatyně má nahoře na skalních stěnách několik výklenků včetně otvoru ve tvaru lichoběžníku a rovněž kamenné schodiště. Archeoložky potvrdily, že nejde o přírodní fenomén, ale o dílo člověka. Protože však nikde nenašly ani stopy po železných nástrojích, předpokládají, že dávní lidé použili k tesání kamenné nástroje.

Proč tak namáhavou práci vlastně podstupovali, i na to mají archeoložky svoji teorii. Podle nich dávní lidé sledovali postavení nebeských těles, neboť panteon jejich bohů byl založen právě na konstelacích, které pozorovali na obloze. Když se tato konstelace změnila, změnili i oni místo svého pobytu, neboť následovali své bohy, o nichž věřili, že mají vliv na jejich životy. „Všechny svatyně sloužily také jako astronomické observatoře, nikoli jen jako svatá místa pro poutníky a k setkávání se s bohy. Skupina kněží, která v horských svatyních působila, disponovala velkým, mocným věděním,“ podotkla Radunchevovová. Skalní pevnost Orlovi Skali s výklenky ve stěnách

Nově objevená svatyně v Orlích skalách, která byla pojmenována po svém objeviteli (Chobanovova skála), nebyla jedinou svého druhu, ale byla součástí celého systému svatyň, vzájemně propojených v posvátném prehistorickém teritoriu táhnoucím se podél severních hřebenů Rodop, kde se našly i další, podobné skalní struktury. „Lidé, kteří je vytvořili a používali, je pravděpodobně všechny navštěvovali v určitých dnech, jak to vyžadovalo jejich náboženství. Měli tam vodu, jeskyně, výklenky, což byla nutnost. Magnetické anomálie jsme tu zatím neměřili, ale zkušenosti astroarcheologů, kteří na většině bulharských svatyň pracovali, naznačují, že tam magnetická anomálie také určitě bude. Pravdou je, že na takových místech, jako je toto, se člověk cítí mnohem vitálnější,“ přiznává Radunchevovová.

user-avatar

Irena Gruberová

17. 04. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce