Policejní fotografie z roku 1961, kdy byla Joan Trumpauer Mulholland zadržena za účast na protestní akci.

Policejní fotografie z roku 1961, kdy byla Joan Trumpauer Mulholland zadržena za účast na protestní akci. | zdroj: vintag.es


V devatenácti bojovala za práva černochů. Skončila kvůli tomu za mřížemi a málem ji zabili

TÉMATA: usa | rasismus | lidská práva

user-avatar

Simona Knotková

4. 12. 2017 | 12:00

V 60. letech v jižanských státech USA stále platily zákony Jima Crowa o rasové segregaci. Oddělovaly černé obyvatele od ostatních a znemožňovaly jim chodit do stejných veřejných institucí, používat stejné prostředky veřejné dopravy či bydlet ve stejných čtvrtích. Zakázaná byla také smíšená manželství. Jednou z mladých aktivistek bojujících proti těmto omezením byla také Joan Trumpauer Mulholland (1941) z Arlingtonu ve Virginii.

Proti sociální nespravedlnosti a nerovnosti se Mulholland začala angažovat už na střední škole. Jako členka církevní mládežnické skupiny tajně zvala černé studenty na jejich večeře.

"To bylo v druhé půli roku 1957. Museli jsme to udržet v tajnosti, protože policie nás mohla za veřejné shromáždění sebrat. Američtí náckové měli ústřednu jen dva bloky od nás a kdykoliv se mohli ukázat. My se ale společně vzepřeli všem zákonům a schůzky jsme pořádali," vzpomíná dnes šestasedmdesátiletá žena.

Přednáška ve virginské drogerii (1960)

V devatenácti letech si za svou účast na protestní akci Freedom Riders odseděla dva měsíce v mississippské věznici. Na naléhání rodičů pokračovala ve studiu na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně. Zde se znovu podílela na přednáškách a nenásilných protestních akcích. Školu poté opustila a zapsala se do Tougaloo College v Mississippi. Stala se tak historicky prvním bílým studentem, který instituci vyhrazenou pro černé navštěvoval. Zde se mimo jiné seznámila s Martinem Lutherem Kingem. Společně s ním se také zúčastnila legendárního Pochodu na Washington za práci a svobodu, kde King pronesl památný proslov "I Have a Dream (Mám sen)".

Mulholland v Tougaloo College, napravo Martin Luther King

Kvůli svým aktivitám si Mulholland ale vysloužila jedno z předních míst na seznamu nepřátel Ku-klux-klanu. Ten se ji následující jaro také pokusil zavraždit. Několik jeho členů zastavilo a obklíčilo auto s Mulholland a čtyřmi spolujezdci. Joan se společně s ostatními naštěstí podařilo uprchnout. Později se dozvěděla, že příslušníci klanu měli skutečně přikázáno aktivisty zabít. Jejich selhání bohužel odnesli další tři sociální pracovníci – Michael Schwerner, James Chaney a Andrew Goodman.

Žena znovu navštívila věznici v Mississippi, kde byla roku 1961 vězněná

Mulholland si později založila rodinu a nadále přednášela o občanských právech. V roce 2013 o ní natočil syn Loki dokument An Ordinary Hero (Obyčejná hrdinka). A co radí dnešním mladým, v době, kdy jsou rasismus a nerovnoprávnost stále součástí naší společnosti? "Neseďte a udělejte něco. Podporujte každého šikanovaného."

user-avatar

Simona Knotková

4. 12. 2017 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce