Velká sfinga v Gíze je největší sochou vytesanou z jednoho kusu kamene. Nebyla však jediná.

Velká sfinga v Gíze je největší sochou vytesanou z jednoho kusu kamene. Nebyla však jediná. | zdroj: egypt-tours-online.com


V Egyptě nalezli další velkou sfingu, je zapuštěná do země

TÉMATA: starověk | starověký egypt | gíza | karnak | luxor | sfinga | pyramidy | archeologie | nálezy

user-avatar

Yvonne K.

28. 11. 2018 | 09:00

V Egyptě je mnoho velkých pyramid, ale jen jedna Velká sfinga v Gíze. A i když se léta spekuluje o tom, že má své dvojče, dosud nebylo nalezeno nic, co by odpovídalo její velikosti. Egyptské ministerstvo památek nedávno oznámilo, že dělníci při kopání silnice nedaleko Údolí králů náhodně narazili na sochu, která má lví tělo a lidskou hlavu.

O nálezu se toho zatím ví velmi málo, jen to, že může jít o sfingu, neboť má lví tělo a lidskou hlavu. Úřady zveřejnily jen pár fotek a sdělily, že řeší, jakým způsobem sochu vyprostit ze země, aniž by došlo k jejímu poškození.

Sfingu objevili dělníci při stavbě silnice Al-Kabbah, která má spojit chrám v Luxoru s chrámem v Karnaku. Místo nálezu je vzdálené jen asi šest mil od Údolí králů, pohřebiště faraonů a mocné aristokracie. Stavební práce zde byly zastaveny do doby, než se rozhodne, jak se sfingou naložit.

Podle odborníků byla tato sfinga vytesána pro někoho vysoce postaveného a mohla by být více než 4000 let stará

Ve starověkém Egyptě sloužily sochy sfing ke zpodobňování panovníka a k oslavě jeho síly a moci. Mohly být různých velikostí (od velikosti těžítka až po několikametrové sochy) a mohly být vytvořeny jako samostatná socha či jako celá řada shodných soch lemujících cestu vedoucí k paláci nebo chrámu. 2400 let stará egyptská sfinga, která je vystavená v pařížském Louvru.

Základní podoba sfingy má nejčastěji sedící (občas i stojící) lví tělo s lidskou hlavou zpodobňující faraona (včetně faraonské pokrývky hlavy nemes).

Krom faraonických sfing se však také objevovaly i sfingy k poctě božstva, kde pak namísto faraonovy hlavy byla na lvím sedícím těle zobrazena hlava zvířete, které bylo danému božstvu zasvěceno. K Amonově chrámu v Karnaku vede cesta lemovaná sfingami, které mají na lvím těle beraní hlavy. To, že sfinga měla tělo lva, symbolizovalo blízký vztah faraonů ke slunečnímu božstvu, jako třeba bohyni Sachmet.

Sfinga nalezená na al-kabbahské silnici však není oním hledaným dvojčetem Velké sfingy. Britští historici Gerry Cannon a Malcolm Hutton předpokládají, že toto dvojče stálo na pahorku vedle Velké sfingy v Gíze a mohlo být zničeno bleskem. Egyptolog Bassem al-Shamaa se domnívá, že pozůstatky druhé ženské sfingy jsou pohřbeny pod nánosy písku u Údolního chrámu faraona Rachefa, paralelně s Velkou sfingou.

Už starověké prameny hovoří o tom, že sfingy se obvykle objevovaly v párech, buď vedle sebe, nebo naproti. Jiné teorie toto dvojče umisťují na opačný břeh řeky Nilu, kde socha měla reprezentovat dělící čáru mezi severním a jižním Egyptem. Podle Gerrryho Cannona však egyptologové o dvojče Velké sfingy jeví pramalý zájem, stejně jako o údajnou podzemní megapoli, do níž se prý mělo vstupovat právě skrze Velkou sfingu.

user-avatar

Yvonne K.

28. 11. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce