Každoroční opilecká jízda v guatemalské vesnici Todos Santos má občas i své mrtvé.

Každoroční opilecká jízda v guatemalské vesnici Todos Santos má občas i své mrtvé. | zdroj: wikipedia commons


V Guatemale slaví svátky mrtvých opileckými dostihy. Občas někdo i "zařve"

TÉMATA: tradice | latinská amerika | guatemala | mayové | jezdectví

user-avatar

Jan Kyzlink

31. 10. 2015 | 09:00

Řídit v podnapilém stavu je sice proti předpisům, ale to se netýká jízdy na koni, alespoň ne v Guatemale, kde opilecké dostihy jsou dokonce sportem!

Skach Koyl – tak se nazývají opilecké dostihy, které se každoročně 1. listopadu pořádají ve vsi Todos Santos. Vesnici ležící vysoko v horách Cuchumatanes obývají potomci Mayů, kteří jsou dnes vesměs všichni katolíky, ale to jim nebrání, aby udržovali mayské náboženské tradice a zvyklosti. Závody duší, jak lze Skach Koyl volně přeložit do češtiny, k nim patří. Sahají až do 17. století, kdy si španělští dobyvatelé podrobili místní Maye a zakázali jim jezdit na koních. Dovoleno to měly jen jednou v roce, a to v den Svátku všech svatých. Mayové toho patřičně využili a svoje opilecké dostihy pojali jako svého druhu protest proti zákazu a současně i takto svérázně vyjadřovali úctu svým mrtvým předkům.

Občerstvovací zastávka

Jízda od štamprle ke štamprli

Jezdci se na závody připravují už v noci 31. října, kdy obětují živé kuře, jehož krví pokropí závodní dráhu, a slíbí, že se zdrží sexu. Místo toho tráví celou noc pitím piva a silného guatemalského likéru zvaného Quetzalteca. Do rána jsou dostatečně intoxikováni, aby mohli nastoupit k závodům.

Závodní dráha vede z jednoho konce vesnice na druhý a muži celý den jezdí tam a zpět. Kdykoli se mohou zastavit, aby do sebe hodili další štamprli. S nimi popíjí i celá přihlížející vesnice. K opilosti nepotřebují mnoho, protože většinu roku alkohol nepijí, takže na něj nejsou moc zvyklí. V roce 2008 dokonce starosta vydal úplný zákaz konzumace tvrdého alkoholu. O to víc si toho pak Mayové užívají na Dušičky. Už kolem poledne tak můžete spatřit, jak se dospělí muži i chlapci od 12 let válejí na chodníku nebo ve strouze. Ženy ani dívky si do nosu nedávají, takže pak mohou průběžně kontrolovat stav svých mužských protějšků.

Tento kůň se už zbavil svého jezdce.

Jízda na život a na smrt

Opilým jezdcům samozřejmě hrozí smrtelné pády z koně a další úrazy. Pokud někdo z nich zemře, bere se to jako oběť záhrobnímu světu, která vesnici přinese příští rok dobrou úrodu. Nikdo z nich proto nehledí na to, jak blízko je své smrti. Někdy jsou tak opilí, že je musí udržovat v sedle jejich kamarádi. Další pak vykřikují různé oplzlosti na shromážděný dav, když se v trysku ženou okolo. S koni mnohdy nejsou ani obeznámeni, protože si je pronajímají jen v den závodů. Lehce se pak může stát, že je kůň vyhodí ze sedla, anebo sami sletí z koně, který dál běží bez nich.

Vítěz vyhrává jako cenu živé kuře a titul „El Capitan“. Po závodech se pak dál do noci pije a tancuje. Další den festival pokračuje na hřbitově, kde se všichni shromáždí u hrobů svých zesnulých příbuzných a na jejich počest hodují. Inu, jiný kraj, jiné Dušičky.

user-avatar

Jan Kyzlink

31. 10. 2015 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce