Pečetní kámen z achátu s vyřezávaným obrázkem, který se mohl tisknout do hlíny nebo vosku. Foto: Jeff Vanderpool

Pečetní kámen z achátu s vyřezávaným obrázkem, který se mohl tisknout do hlíny nebo vosku. Foto: Jeff Vanderpool | zdroj: University of Cincinnati


V hrobě mykénského bojovníka se našlo mistrovské dílo jak vystřižené z Homérovy Iliady

TÉMATA: archeologie | nálezy | starověk | řecko | výtvarné umění

user-avatar

Yvonne K.

14. 11. 2017 | 15:00

Před dvěma lety byl v olivovém háji poblíž řeckého města Pylos nalezen 3500 let neporušený hrob mykénského bojovníka. Řecké ministerstvo kultury to označilo za nejvýznamnější nález za posledních 65 let. Nedávno hrob vydal své nejcennější tajemství – precizně vyřezávaný pečetní kámen, jenž vědci prohlásili za “jedno z nejkrásnějších dosud nalezených uměleckých děl prehistorického Řecka”.

Na první pohled to vypadalo jako zašpiněný korálek, velký něco přes tři a půl centimetry. Proto jej archeologové odložili stranou a věnovali pozornost cennějším nálezům, jako například zlatým prstenům. Když pak ale konzervátoři z povrchu odstranili vápencovou krustu, ukázalo se, že nejde o obyčejný kámen, v tomto případě achát, ale o pečetní kámen s vyrytým miniaturním obrázkem. Ten detailně zachycuje bitevní scénu, kde nahý hrdina právě probodává svého protivníka, zatímco druhý mu již leží mrtvý u nohou. Jde o mistrovskou ukázku miniaturního díla, s jakým se vědci v egejském umění z doby bronzové dosud ještě nesetkali. Pečetní kámen v podobě, v jaké byl objeven v hrobu.

“Co nás nejvíce fascinuje, je úroveň detailů lidského těla a jeho muskulatury, která se objevuje až v klasickém řeckém umění o tisíc let později,” sdělil Jack David z Univerzity v Cincinnati, jenž spolu s Sharon R. Stocker hrob objevil.

A skutečně, mnohé z detailů na “Achátu s bitvou z Pylu”, jak byl kámen pojmenován, lze spatřit jen s pomocí fotomikroskopu. Vědci si proto lámou hlavu nad technikou provedení. “Některé z detailů jsou velké jen půl milimetru,” upozorňuje Davis. Zdá se, že rytec, stejně jako obdivovatelé jeho díla, museli potřebovat k prohlížení zvětšovací sklo. Žádná lupa z tak dávné doby však nebyla nalezena na ostrově Kréta, odkud pečetní kámen s největší pravděpodobností pochází. Zvětšenina kresby

Podle Fritze Blakolmera z Vídeňské univerzity jde o miniaturní kopii podstatně většího originálu, možná štukami ozdobené zdi, jaké byly nalezeny v Knóssoském paláci. Vědec však vyloučil možnost, že by v době bronzové měli lidé ostřejší zrak než my dnes.

Způsob, jakým byl pečetní kámen zhotoven, nasvědčuje, že byl nošen na zápěstí. Jeho majitel, známý jako Gryfův bojovník (podle bájného zvířete se lvím trupem a orlí hlavou), byl pohřben kolem roku 1450 před naším letopočtem. Žil tedy v kritickém období, kdy se mínojská civilizace z Kréty přesunula na řeckou pevninu. Místní vůdci, jakým mohl být i Gryfův bojovník, používali vzácné výrobky z Kréty, aby zdůraznili svoji příslušnost k řecky hovořící elitě počínající mykénské civilizace. Vědci jsou přesvědčeni, že pečetní kámen, stejně jako jiné předměty nalezené v hrobě Gryfova bojovníka, byly vyrobeny na Krétě. Takto kvalitní výrobky neexistovaly v té době nikde v celém pevninském Řecku. Výzkumníci byli zvláště překvapeni uměleckým zobrazením svalstva (kolorace byla přidána).

I když nelze s jistotou říct, že zobrazená bitevní scéna vychází z téže ústní lidové tradice, na jejímž podkladě Homér složil své slavné eposy Ílias a Odyssea, nepochybně odráží nějakou legendu, která v té době byla dobře známa Mínojcům i Mykéncům. Zajisté najde v budoucnu své místo v učebnicích dějin umění. “Tato pečeť by měla být zahrnuta do všech připravovaných historických textů. Změní náš pohled na prehistorické umění,” prohlásila archeoložka Sharon Stocker.

user-avatar

Yvonne K.

14. 11. 2017 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce