Dr. Lewis a kolegyně Dr. Sonia Harmandová si prohlížejí kamenné nástroje objevené na západním břehu jezera Turkana v Keni.

Dr. Lewis a kolegyně Dr. Sonia Harmandová si prohlížejí kamenné nástroje objevené na západním břehu jezera Turkana v Keni. | zdroj: Turkana Basin Institute


Objev, který přepíše historii: V Keni našli 3,3 miliony let staré nástroje, které vyrobil neznámý druh hominida

TÉMATA: archeologie | objevy | antropologie | vývoj člověka | prehistorie | Keňa

user-avatar

Yvonne K.

25. 05. 2015 | 11:00

Mimořádný objev se podařil archeologům ze Stony Brook University v New Yorku. V africké Keni nalezli kamenné nástroje, které jsou staré 3,3 miliony let a jsou tak dosud nejstaršími nalezenými artefakty tohoto druhu na světě. Nález zřejmě přepíše historii, neboť tyto nástroje byly vyrobeny dlouho před příchodem přímých předků dnešního moderního člověka. Záhadou však je, kdo je vlastně vyrobil.

K objevu došlo již v roce 2011, ale teprve minulý týden vědci ze Stony Brook University zveřejnili v časopise Nature výsledky svého zkoumání. Ty přinesly šokující zprávu – kamenné artefakty jsou staré 3,3 miliony let a vznikly 700 tisíc let před příchodem prvních dosud známých předků člověka. To nyní staví vědce před znepokojivou otázku, kdo je tedy vyrobil.

Jezero Turkana v Keni je největší alkalické jezero na světě a největší stále jezero v poušti. Oblast kolem něj je bohatá na cenné fosílie.

Primitivní kamenné nástroje byly nalezeny na severozápadě Keni na západním břehu jezera Turkana. Archeologové na ně narazili čirou náhodou, když zabloudili a hledali jinou cestu, kudy by se vrátili ke své původní trase. Když pak dorazili k nalezišti, od začátku cítili, že tohle místo je něčím zvláštní. Zastavili se tu a začali ho v rozestupech prohledávat. Už ten den se jejich tušení potvrdilo a do konce roku 2012 v místě postupně odkryli celkem 149 kamenných artefaktů, které nesly jasné stopy po záměrném opracování. Byly mezi nimi jak kamenná jádra, tak ostré úštěpky. Bylo poznat, že některé kameny sloužily k otloukání a jiné byly použity jako kovadlina.

„Už v okamžiku objevu jsme tušili, že půjde o nejstarší kamenné nástroje na světě. Jakmile jsme později obdrželi výsledky geologické analýzy a zjistili, že jsou starší více než 3 milion let, byli jsme ještě více ohromeni,“ uvedl archeolog Jason Lewis. V tu chvíli jim bylo jasné, že tento nález přepíše historii.

Doposud se mělo za to, že jako první začali kameny opracovávat naši předci z rodu Homo.

Doposud totiž byli archeologové přesvědčeni, že to byli naši předkové z rodu Homo (tedy ta linie, která vedla přímo k Homo sapiens), kteří jako první začali kameny opracovávat. Nový nález však tuto teorii vyvrací. Zdá se, že těmito schopnostmi disponovali již starší druhy homininů, zatím však vědci neví, který z nich to byl. Jistou odpověď nabízí nález 3,3 miliony let staré lebky, která patřila hominidu nazvanému Kenyanthropus platytops (česky Australopiték ploskolící) a byla v roce 1999 objevena asi kilometr od nálezu zmíněných artefaktů. Zatím se o tomto druhu hominida mnoho neví, někteří jej označují za přímého předchůdce rodu Homo. Nelze ovšem vyloučit, že výrobci nástrojů mohly být i jiné druhy žijící ve stejné době, jako třeba Australopithecus afarensis, případně jím mohl být i dosud neobjevený zástupce rodu Homo.

Lebka australopitéka ploskolícího sestavená z tisíců zlomků. Byl on prvním výrobcem kamenných nástrojů?

Analýza poměrů izotopů uhlíku v místě nálezu přinesla ještě jedno překvapení. Ukázala, že v té době už byla zdejší oblast částečně zalesněná a pokrytá keři. To dává na frak také teorii o tom, že počátek výroby kamenných nástrojů byl odpovědí na klimatické změny, které vedly k rozšíření širokých travnatých plání savany a následné evoluci velkých skupin zvířat, jež se staly lidským předkům zdrojem jejich potravy. Hominidé sice otloukali kameny o sebe, aby je zbrousili do ostrých hran, s jejichž pomocí mohli odkrajovat kusy masa mrtvých zvířat, zároveň však používali kamenné nástroje také k roztloukání ořechů a hlíz či k vybírání hmyzu zevnitř kmenů mrtvých stromů.

Jak jeden z autorů studie geolog Chris Lepre zdůraznil, nový objev přinesl lidstvu víc otázek než odpovědí. „Sotva něco objevíte, tak si uvědomíte, že jste nic nevyřešili, jen nastolili nové otázky,“ řekl. „Byl jsem nadšený, ale pak jsem pochopil, že teď máme před sebou o mnoho víc práce.“


 

user-avatar

Yvonne K.

25. 05. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce