Větrací zařízení tohoto typu dosud nebylo nikde zdokumentováno. Foto: Aleš Novák

Větrací zařízení tohoto typu dosud nebylo nikde zdokumentováno. Foto: Aleš Novák | zdroj: boleslavský deník, hornický spolek barbora, kutnohorské listy


V kutnohorském stříbrném dole objevili unikátní středověký větrací stroj

TÉMATA: kutná hora | hornictví | archeologie | nálezy | středověk | těžba stříbra

user-avatar

Václav Pokorný

17. 03. 2019 | 09:00

Evropským unikátem je nález středověkého důlního větracího stroje, který členové kutnohorského hornického spolku Barbora objevili v doposud nezmapovaném středověkém dole v Kutné Hoře. Dřevěné zařízení, které havířům zajišťovalo cirkulaci vzduchu, nalezli po odčerpání vody v jednom ze zatopených hloubení třicet metrů pod zemí.

Původně to byla jen skála v lese, odkud vyvěrala voda. Díky úsilí a vytrvalosti se členům kutnohorského hornického spolku Barbora podařilo během třinácti let výzkumu postupně vyčistit, zprůchodnit a zmapovat více než kilometr odvodňovací štoly Bylanka IV.

Vedle pozůstatků středověké důlní činností – původních dřevěných podlážek, žebříků a neporušeného džbánku – objevili jedinečný větrací stroj, který vzbudil zájem archeologů. Jeho unikátnost spočívá v tom, že se obdobná zařízení v České republice a asi ani v Evropě zatím nepodařilo najít. 

"Dřevěné součásti dolů poměrně snadno podléhají samovolné zkáze nebo cílené likvidaci v mladších důlních etapách a důl musel být v mladších obdobích již opuštěný, aby se v něm mohly části výstroje zachovat až dodnes,“ uvedl pro Boleslavský deník Ondřej Malina z Národního památkového ústavu. Středověký důlní větrák

Středověký důlní větrací stroj sloužil pravděpodobně k odvětrávání nebezpečných důlních plynů, označovaných dobovou terminologií jako švuby a fouly (nejčastěji šlo o oxid uhličitý a oxid uhelnatý, případně některé další jedovaté výpary), které obvykle vznikaly v důsledku nedokonalého spalování při těžbě metodou sázení ohně.

Zařízení má podobu velkého plochého bubnu ze dřeva, uvnitř kterého jsou na centrální ose nasazeny dřevěné lopatky větráku. Ty se společně s osou ručně roztáčely pomocí kliky. Podle slov Filipa Velímského z Archeologického ústavu AV ČR, Praha jsou lopatkové větráky známy například z vyobrazení na Kutnohorské iluminaci, která znázorňuje těžbu a zpracování stříbra, fyzicky se však ze středověku až do současnosti kompletně nedochoval žádný. 

Ve spolupráci s archeology bude toto unikátní důlní větrací zařízení na přelomu května a června po několika staletích vyzdviženo na povrch. Vytažení středověkého stroje z hlubin země bude složité nejen z důvodu náročného přístupu k místu nálezu, manipulaci s ním, ale i z nutnosti několikadenního odčerpávání vody. Průzkum štoly Bylanka IV v Kutné Hoře

Hlavním cílem průzkumu kutnohorského podzemí, který v roce 2016 podpořil i Středočeský kraj, je zpřístupnění části středověkého důlního díla pro zážitkovou turistiku. Jak uvedl Ivan Kozák, člen hornického spolku Barbora, doly budou vybaveny dle současných bezpečnostních standardů, ale historický věrným způsobem. Při návštěvě temné středověké štoly pouze za svitu lampy budou moci návštěvníci okusit těžkou práci středověkých havířů, lézt po žebřících, po kolenou a brodit se vodou. První návštěvníci by se mohli do bylanské štoly vypravit již na podzim letošního roku.

user-avatar

Václav Pokorný

17. 03. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu