Špičák (vlevo) a stolička (vpravo) jsou staré téměř 10 milionů let. Záhadou je, kterému druhu homininů patřily.

Špičák (vlevo) a stolička (vpravo) jsou staré téměř 10 milionů let. Záhadou je, kterému druhu homininů patřily. | zdroj: sciencealert.com


V Německu se našly téměř 10 milionů staré zuby neznámého hominida. Vědci jsou zmateni: Je Evropa kolébkou lidstva?

TÉMATA: paleoantropologie | vývoj člověka | nálezy | německo

user-avatar

Yvonne K.

9. 11. 2017 | 09:00

Jak dlouho žijí lidé na Zemi? Kdy a kde se člověk dnešního typu poprvé objevil? To jsou otázky, o kterých vědci stále debatují. Pokaždé, když si myslíme, že konečně známe pravdu, nás nové nálezy donutí přehodnotit náš pohled na historii. Dva fosilizované zuby dosud neznámého hominida, které archeologové nalezli v Německu, možná přepíší učebnice. Jsou totiž téměř 10 milionů staré!

Oba zuby, korunky horního špičáku a horní pravá první stolička, jsou v neobyčejně zachovalém stavu a zjevně patřily jedné a téže osobě nezjištěného pohlaví. “Skutečně vypadají jako nový skvělý zub, ovšem již ne bílý. Leskne se jako jantar,” popsal nález ředitel Muzea přírodní historie v Mainzu Herbert Lutz. On a jeho tým objevil zuby na dně koryta vyschlé řeky poblíž německého města EppelsheimuPrůzkum říčních sedimentů, kde byly nalezeny oba prastaré zuby.

Na první pohled je zřejmé, že jde o zuby lidoopa. Vědce však zaskočila jejich datace. Jsou totiž staré přibližně 9,7 milionů let. “Nechci přehánět, ale předpokládám, že po dnešku budeme muset začít přepisovat historii lidstva,” sdělil deníku Times of Israel starosta města Mainz Michael Ebling. 

Podle dosavadních teorií se historie lidstva začala psát v Africe. Za nejstaršího přímého předka moderního člověka je většinou považován Australopithecus, žijící asi před 4,2 - 1,3 miliony let ve východní, jižní a střední Africe. Nalezené zuby jsou však výrazně staršího data. Afrika byla dosud považována za kolébku lidstva.

“Srovnatelné nálezy máme pouze ve východní Africe, ale ty jsou staré jen dva, tři, čtyři nebo pět milionů let, zato ty z Eppelsheimu jsou staré téměř deset,” poukazuje Lutz. “Otázka tedy zní: Co se stalo. Netušíme, odkud tento lidoop přišel. Nemáme srovnatelné nálezy z jižní Evropy.”

Tento fakt vědce natolik zaskočil, že až po roce svůj nález zveřejnili. Neví totiž, kam jej zařadit do rodu Homo (člověk). Vymyká se místu i času. Tým Herberta Lutze se domnívá, že mohlo jít o druh příbuzný s mladšími homininy z Afriky. V tomto případě by to ovšem znamenalo, že tato tajemná a dosud neznámá skupina primátů žila v Evropě ještě před tím, než se objevila v Africe. Australopithecus afarensis, model. Jeho zubům se nápadně podobá nalezený špičák.

Jiná hypotéza vysvětluje podobnost špičáku se zuby australopitéků jako výsledek konvergující evoluce s tím, že jde o genetickou, enviromentální náhodu, k níž prostě došlo u dvou různých druhů na odlišných místech.

Paleoantropolog Bence Viola z Torontské univerzity dokonce tvrdí, že druhý zub – stolička není vůbec lidská, ale mohla by patřit zástupci rodu vymřelých opic z čeledi Pliopithecidae, kteří žili ve spodním a středním miocénu v Evropě.

Která z hypotéz je pravdivá, se ukáže až po detailní analýze zubů.



user-avatar

Yvonne K.

9. 11. 2017 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce