Žížalí déšť je záhadný přírodní fenomén, který se v nedávné době přehnal Norskem.

Žížalí déšť je záhadný přírodní fenomén, který se v nedávné době přehnal Norskem. | zdroj: www.thelocal.no


V Norsku prší z nebe dešťovky, vědci jsou z toho na rozpacích

TÉMATA: norsko | pršící žížaly

user-avatar

Tyrion

21. 04. 2015 | 09:30

Norské meteorology i biology v nedávné době zaskočily zprávy o neobvyklých „srážkách“. Z různých míst Norska lidé hlásili, že z nebe na zem napršely žížaly!

Prvním, kdo si tohoto zvláštní úkazu všiml, byl norský učitel přírodopisu Karstein Erstad během lyžování v horách. „Uviděl jsem tisíce žížal ležet na sněhové pokrývce,“ sdělil norským médiím. „Vypadaly zprvu jako mrtvé, ale když jsem je vzal do ruky, zjistil jsem, že žijí,“ uvedl dále. První, co ho napadlo, bylo, že se dešťovky nahoru provrtaly sněhem, jenže tuhle myšlenku záhy zavrhl. „Na mnoha místech byla vrstva sněhu vysoká mezi půl metrem až metrem, myslím, že by měly problém proplazit se studeným sněhem,“ míní učitel.

Hned po zveřejnění jeho objevu Norsko zaplavily další hlášení o pršících žížalách. Přicházely hlavně z jižních částí země. Lidé je nacházeli na střechách domů nebo odlupovali ze skleněných tabulek v oknech.

"Je to velmi vzácný jev," tvrdí Erstad. "Je těžké říci, jak často k němu dochází, zaznamenán byl zatím jen párkrát.“ Zároveň ovšem podotkl, že existují záznamy o tomto úkazu už z 20. let minulého století. Navíc Norsko není jedinou zemí, kde byl tento fenomén zpozorován. Před čtyřmi lety museli studenti z jedné střední školy ve Skotsku přerušit fotbalové utkání kvůli tomu, že na ně z oblohy začali padat červi. Z nebe ovšem v minulosti pršela i jiná zvířata jako žáby, ryby nebo ptáci. Vědci se pro to snaží najít vysvětlení, žádné však není zcela uspokojivé. Jednou z nejčastěji skloňovaných hypotéz je, že zvířata jsou vynášena do horních vrstev atmosféry vzdušnými víry a silný vítr je pak dopravuje kilometry daleko, odkud se pak spolu s deštěm snesou na zem.

Podle vědce Tronda Haraldsena se mohou žížaly letecky přepravovat na listech či stéblech rostlin, k nimž jsou přichyceni svým slizem, který jim pomáhá přežívat dlouhé zimní měsíce. Nicméně ani on, ani nikdo z dalších vědců není schopen přesně určit, odkud a za jakých povětrnostních podmínek se kroužkovci do atmosféry vlastně dostali.   

user-avatar

Tyrion

21. 04. 2015 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu