Hromadné hroby v okolí kutnohorské kostnice jsou svědectvím těžkých časů v období středověku. Foto: Jiří Frolík

Hromadné hroby v okolí kutnohorské kostnice jsou svědectvím těžkých časů v období středověku. Foto: Jiří Frolík | zdroj: Archeologický ústav AV ČR Praha


V okolí kutnohorské kostnice našli archeologové 1817 koster

TÉMATA: kostnice | kutná hora | archeologie | vykopávky | kostry | hroby | mor | hladomor

user-avatar

Václav Pokorný

26. 04. 2019 | 10:00

Při nedávném archeologickém výzkumu v areálu světoznámé kutnohorské Kostnice objevili archeologové 32 hromadných hrobů se stovkami obětí hladomoru a moru. Podle odborníků jde o evropský unikát.

Kutnohorská kostnice je jednou z nejnavštěvovanějších památek středních Čech. Jen v loňském roce ji navštívilo čtyři sta tisíc návštěvníků. V současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí, kterou využili archeologové k záchrannému archeologickému výzkumu, jehož nálezy odborníky velmi překvapily.

„V malém okruhu zhruba dvou metrů kolem kostnice jsme narazili na 32 masových hrobů, v nichž je více než 1 800 lidí,“ řekl pro web technet.cz Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd, který vedl záchranný výzkum při výkopu.

Ne všechny masové hroby byly odkryty při pracích úplně, o některé stavaři jen „zavadili“, v každém případě jde však o extrémně zajímavý soubor nálezů a dobrý „řez“ populací Kutné Hory ve 14. století.

Hroby jsou spojeny především se dvěma tragickými událostmi: hladomorem z roku 1318 a morovou epidemií, která dolehla o zhruba 20 let později. Obě město zasáhly zřejmě zcela zásadně, dobové prameny hovoří o desítkách tisíc mrtvých. Město však bylo zřejmě velmi přitažlivým cílem ekonomické migrace, jak ostatně naznačují i nálezy z hrobů odhalených v okolí kostnice.

„Ještě zdaleka nejsou hotové všechny analýzy, ale už nyní je například jasné, že Kutná Hora byla opravdu hornické město – zhruba dvě třetiny koster patří mužům,“ řekl Jan Frolík.

Kutná Hora se měnila v té době tak rychle a překotně, že v době příchodu moru si zřejmě již nikdo nepamatoval polohu všech hromadných hrobů s oběťmi jen 20 let starého hladomoru. Při kopání místa odpočinku pro oběti „černé smrti“  došlo v některých případech k narušení hrobů těch, kdo nepřežili předchozí katastrofu, což naznačuje dispozice pohřebních jam.

Nalezené kostry nyní odborníci podrobují laboratornímu a antropologickému zkoumání. U každého jedince musí zdokumentovat dochované části kostry a stanovit základní údaje jako pohlaví a věk. Zaznamenávají i stopy prodělaných nemocí či úrazů, známky opotřebení a záněty kostí, osteoporotické změny, stav zubů a podobně. Vzhledem k tomu, že Kutná Hora byla hornickým městem, zkoumá se i případná kontaminace těžkými kovy.

 

user-avatar

Václav Pokorný

26. 04. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce