Scéna z filmu Svobodní, kde se setkává sefardský Žid Simon Hilali s rektorem Velké mešity Kaddourem Benghabritem

Scéna z filmu Svobodní, kde se setkává sefardský Žid Simon Hilali s rektorem Velké mešity Kaddourem Benghabritem | zdroj: www.filmmovement.com


V pařížské mešitě ukrývali muslimové za války francouzské odbojáře i Židy

user-avatar

Jan Kyzlink

13. 01. 2015 | 01:18

Hodně se už toho napsalo o kolaboraci muslimů s nacisty. Stejně jako v případě mnoha jiných náboženských či etnických skupin i tady platí, že není muslim jako muslim. Našli se i tací, kteří za války Židy zachraňovali!

Před třemi lety vzbudil velkou pozornost skutečnými událostmi inspirovaný film Les Homme Libres (Svobodní) francouzského režiséra Ismaëla Ferroukhiho. Vypráví příběh odvážného muslima, o němž se však francouzské učebnice nezmiňují. Oním francouzským Oscarem Schindlerem byl imám Kaddour Benghabrit.

Kaddour Benghabrit (1868–1954), zakladatel a první rektor Velké mešity v Paříži

Kaddour Benghabrit byl loajální Alžířan, jehož Francie za jeho loajalitu jmenovala čestným generálním konzulem a v roce 1920 jej pověřila stavbou a vedením Velké mešity v Paříži. Francie chtěla tímto způsobem ocenit 100 tisíc muslimských vojáků, kteří bojovali věrně v řadách francouzské armády během první světové války.

Za německé okupace se pak nejstarší francouzská mešita stala místem, kde našly úkryt desítky francouzských Židů. Benghabrit je v podzemí mešity nejen ukrýval, ale vybavil je také falešnými dokumenty, které potvrzovaly jejich muslimský původ. To je zachránilo před zatčením a deportacemi do koncentračních táborů.

Záměna žida za muslima totiž nebyla až tak nemožná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ve 40. letech totiž ve Francii žilo poměrně dost obyvatel ze severní Afriky včetně sefardských Židů. Židé mluvili arabsky a měli některé zvyky a tradice společné s muslimy, jako například obřízku nebo to, že nejedli vepřové maso. I jejich jména se často podobala.

Uvnitř Velké mešity

Velká mešita nesloužila jen jako místo k modlitbám, ale též jako oáza klidu, kde se lidé mohli volně pohybovat a odpočívat v zahradě. Dostat se za zdi mešity tak mohli i Židé. Zatímco se němečtí důstojníci s manželkami procházeli v doprovodu rektora Velkou mešitou, pod jejich nohami tiše vyčkávali nepřátelé Třetí říše.

„Nejméně 1 732 odbojářů našlo útočiště v podzemních kavernách. Byli mezi nimi muslimští uprchlíci, ale i křesťané a židé,“ vypovídal po válce o své zkušenosti v mešitě židovský Severoafričan Albert Assouline, jemuž se podařilo utéct z nacistického vězení.

Zřejmě nejzajímavějším utečencem, jenž našel ve Velké mešitě úkryt, byl sefardský Žid Simon Hilali, jenž byl svého času nejpopulárnějším arabsky zpívajícím zpěvákem. S pomocí Benghabrita se vydával za Araba jménem Salim, a aby zaplašil podezíravost nacistických úředníků, nechal dokonce vytesat na náhrobek v pařížském muslimském hřbitově smyšlené jméno svého údajného muslimského dědečka. Takto se mu podařilo přežít holokaust.

Existuje kopie dokumentu ministerstva zahraničních věcí z roku 1940, z níž vyplývá, že nacisté pojali podezření, že personál mešity opatřuje Židům falešnou identitu. „Předvolali si imáma a odstrašujícím způsobem ho vyzvali, aby ukončil tyto praktiky,“ uvedl současný rektor mešity Dalil Boubakeur.

Tato kapitola francouzských dějin však byla opomenuta. Dílem proto, že informace o muslimské pomoci byly neurčité a kusé, a dílem proto, že tato pomoc byla poskytována poněkud ad hoc a nebyla součástí nějakého širšího organizovaného hnutí. Také se nikdy nepodchytily přesné počty zachráněných. „Pravděpodobně šlo o desítky, a nikoli o stovky případů, ale i tak je to příběh se silným politickým sdělením a zasluhuje si, aby se o něm mluvilo,“ řekl pro New York Times šéf Institutu pro Blízký Východ Robert Satloff, jenž se případem zabýval ve své knize Mezi spravedlivými (2006)

Tato neznámá kapitola francouzských dějin byla důvodem k natočení již zmíněného dokumentu, jehož tvůrce si přál, aby byl promítán hlavně ve francouzských školách. „Chtěl jsem vzdát hold lidem, kteří jsou neviditelní. Ukázat jinou realitu, a sice že muslimové a židé žili v míru. Musíme si to připomínat – s hrdostí,“ řekl režisér Ferroukhi.

Trailer k filmu Svobodní (2011)

témata

user-avatar

Jan Kyzlink

13. 01. 2015 | 01:18

> ExtraStory   |   Inzerce