Na místě prehistorické svatyně archeologové odkrývají řadu rituálních předmětů.

Na místě prehistorické svatyně archeologové odkrývají řadu rituálních předmětů. | zdroj: scienceinpoland.pap.pl


V Polsku objevili 9000 let starý svatostánek šamanů

TÉMATA: archeologie | objevy | polsko | pravěk | šamani

user-avatar

Irena Gruberová

19. 04. 2016 | 11:00

Zhruba před devíti tisíci lety prováděli šamani u jezera nedaleko města Świdwie v Západním Pomořansku mystické rituály. Archeologové tam nyní odkrývají pozůstatky jejich tajemných aktivit.

Postavy v kožešinách se noří do oblaků z kouře a zpívají monotónní píseň. Na tvářích mají masky a na hlavě paroží, v rukou nesou malé balíčky s obětními dary…

Nějak tak mohly vypadat rituály provozované před tisíci lety nedaleko Štětína. Jejich detaily už se asi nikdy nedovíme, nicméně vše nasvědčuje tomu, že nedávné objevy polských archeologů jsou v rámci Evropy naprosto unikátní.

Vědci zde začali provádět výzkum od roku 2012. Původně si ani neuvědomili, s čím se tu setkávají. Měli za to, že „jen“ narazili na zbytky chýší, o kterých si mysleli, že jsou typickým obydlím lovců z mezolitu. Nicméně další nálezy učinily naleziště mnohem zajímavějším. Tyčky z tisového dřeva s hroty

Tím nejzajímavějším místem v celé lokalitě byl kruh o průměru kolem šesti metrů, kde archeologové objevili podivuhodné struktury. Hlavním prvkem se ukázala být stavba z kůlů o půdorysu lichoběžníku, pravidelně obehnaná kamenným obloukem. Našly se tu také tyčky z tisového dřeva, horizontálně zapuštěné do země, které tvořily jakýsi obrazec připomínající souhvězdí Velké medvědice.

V dobách, z níž tyto stavby pocházejí, existovalo poblíž jezero. Odtud, z vysokého svahu se tehdejším lidem naskýtal panoramatický pohled do okolní krajiny. „Za jasných dnů to muselo být velmi dobré místo k pozorování hvězd,“ soudí profesor Tadeusz Galiński. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že tohle místo bývalo posvátné. Mluví proto i další nalezené artefakty. Dřevěná kadidelnice, používaná k rituálnímu vykuřování místa, lidí i předmětů za účelem vyhnání zlých duchů, dále balíček s kousky dřeva, kůry, léčivých bylin a zvířecích kostí, které by se daly považovat za obětiny. „Obětní dary byly výrazem víry v nadpřirozené síly a síly přírody. Jejich cílem bylo udobřit božstva. Byly vyrobeny jménem všech obyvatel a členů skupiny s účastí duchovního vůdce,“ vysvětluje vědec. Šaman ze Sibiře na kresbě ze 17. století

Uvnitř svatyně našli výzkumníci několik velkých kamenů se stopami po jejich opracování. Téměř každý z nich byl jiný. Syenit, diorit, žula, křemenec, pískovec, rula a dokonce v Pomořansku tak vzácný červený mramor a zelený syenit. Naprosté překvapení pak znamenal objev v této oblasti nevídaného kamene gagátu, též nazývaného černý jantar, a sopečné vyvřelé horniny – pemzy.

„Tato neobyčejně bohatá kolekce kamenů je unikátní mezi dosud známými mezolitickými nalezišti nacházejícími se v rozsáhlé Středoevropské nížině i v zóně podhůří a vysočin,“ podotýká Tadeusz Galiński. „Tyto kameny musely být na toto místo přineseny, a nejen ze sousedních oblastí, ale také se vzdálenějších zemí, čehož nejlepším důkazem je rohovec, který se nejblíže odtud vyskytuje v Krkonoších a v pohoří Harz,“ dodává. Motyčka z jeleního paroží byla jedním z obětních darů.

Uvnitř svatyně bylo roztroušených několik předmětů vyrobených ze dřeva, paroží a kamene, které dávají tušit, že sloužily přímo či nepřímo k rituálům – příkladem je charakteristická hůl neobvyklého tvaru, dřevěný přívěšek či fragment obřadní masky z březové kůry.

Zbytky údajné šamanské svatyně se dochovaly v neobyčejně skvělém stavu díky rašelině a písku, v níž celý ten čas odpočívaly. Terénní práce a laboratorní testy však ještě neskončily, a vědci proto očekávají další zajímavé objevy a nálezy.

user-avatar

Irena Gruberová

19. 04. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce