Tom Hulce v roli Mozarta (vlevo) a F. Murray Abraham (vpravo) jako Salieri ve slavném Formanově filmu Amadeus z roku 1984.

Tom Hulce v roli Mozarta (vlevo) a F. Murray Abraham (vpravo) jako Salieri ve slavném Formanově filmu Amadeus z roku 1984. | zdroj: cinealcompas.com


V Praze se našla ztracená skladba, kterou společně složili Mozart a Salieri!

TÉMATA: umění | vážná hudba | mozart | salieri | miloš forman

user-avatar

Blondie

18. 02. 2016 | 18:30

Ve sbírce Českého muzea hudby se podařilo identifikovat vzácný tisk, který byl dosud považován za ztracený. Jde o společné dílo Antonia Salieriho a Wolfganga Amadea Mozarta. Objev světového významu tak jen vyvrací hluboce zakořeněný mýtus o rivalitě těchto skladatelů, o který se značnou měrou zasloužil svým slavným snímkem Amadeus český režisér Miloš Forman.

Na skladbě nazvané Per la ricuperata salute di Ophelia pracoval s Wolfgangem Amadeem Mozartem a Antoniem Salierim ještě další skladatel, o němž odborníci vědí jen to, že se jmenoval Cornetti. Skladba vznikla v roce 1785 u příležitosti uzdravení anglické operní pěvkyně Nancy Storace, která byla oceňovanou interpretkou Salieriho a Mozartova díla. O skladbě hudební odborníci sice věděli z dobového tisku, její notový zápis však považovali za ztracený.

Skladba Per la Ricuperata Salute di Offelia

Libreto se dostalo do sbírek Národního muzea v 50. letech 20. století jako konfiskát a zkatalogizováno bylo až v roce 1976. Karta pak byla veřejně přístupná v katalogu libret Národního muzea – Českého muzea hudby, ale nikdo podle ní nedokázal odhalit unikátnost tohoto drobného svazku. Údaje o autorství jsou na libretu uvedené v zašifrované formě a tak se také objevují v katalogizačním záznamu.

Až v srpnu 2015 se knihovnici Národního muzea podařilo za pomoci internetových zdrojů a tištěných encyklopedií identifikovat všechny zúčastněné autory. Jejich autorství také potvrdil německý muzikolog a skladatel Timo Jouko Herrmann Scéna ze slavného Formanova filmu Amadeus (1984).

Dílo je podle něj velmi zajímavé nejen tím, že se dotýká legendy o rivalitě Mozarta a Salieriho, ale i příběhem svého vzniku. Operní pěvkyně Nancy Storace byla pro Mozarta i Salieriho velkou múzou. Právě ona totiž oba přiměla, aby společně zkomponovali hudbu k libretu vídeňského dvorního básníka Lorenza Da Ponteho. Da Ponteho báseň vypráví o tom, jak pěvkyně ztratila při premiéře opery, kterou složil její bratr, hlas a jak tato hlasová indispozice trvala několik měsíců. Její uzdravení proto oba skladatelé přivítali s velkou radostí. Nancy byla první představitelkou Ofélie v Salieriho opeře La grotta di Trofonino a také poprvé vystoupila v roli Zuzany na premiéře Mozartovy Figarovy svatby. Mozart měl k této operní divě velmi blízký vztah. Před zpěvaččiným odjezdem zpět do rodné Anglie jí složil na rozloučenou koncertní árii Chio Mi scordi di te? (v překladu Nezapomeneš na mě?), při které ji doprovázel na klavír. 

Celou skladbu si můžete poslechnout na tomto videu (na cembalo hraje Lukáš Vendl):

 

Salieri a Mozart – přátelé či rivalové? 
Po Mozartově smrti v roce 1791 se objevily spekulace, že za jeho úmrtím stojí A. Salieri, jenž ho otrávil. Hudební vědci však dobovými dokumenty či dopisy dokládají korektní vztah mezi Mozartem a Salierim, a vyvrací tak údajnou rivalitu umělců, která není podložena historickými fakty. Významným důkazem o důstojném vztahu umělců je i skutečnost, že Mozartův syn byl žákem samotného Salieriho. Do učení ho po Mozartově smrti poslala jeho žena. Skladba Per la Ricuperata Salute di Offelia uložená ve sbírkách hudebněhistorického oddělení Národního muzea, na které skladatelé spolupracovali, je dalším důkazem toho, že mezi sebou měli minimálně profesionální vztah.

Zdroj: Národní muzeum

user-avatar

Blondie

18. 02. 2016 | 18:30

> ExtraStory   |   Inzerce