Maxmiliánův slon v Praze. Foto: Britské muzeum

Maxmiliánův slon v Praze. Foto: Britské muzeum | zdroj: zoopraha.cz


V roce 1570 byl v Praze poprvé k vidění živý slon a lev

TÉMATA: praha | pražský hrad | jelení příkop | habsburkové | renesance | slavnosti

user-avatar

Václav Pokorný

26. 02. 2019 | 11:00

V roce 1570 mohli Pražané díky císaři Maxmiliánu II. spatřit něco do té doby nevídaného. Na Staroměstském náměstí se při dvorských hrách poprvé objevil živý slon a řvoucí lev.

Ve druhé polovině patnáctého století se město Praha stalo svědkem události evropského významu. Císař svaté říše římské a český král Maxmilián II. při příležitosti zasnoubení a budoucí svatby své nejstarší dcery Anny se španělským králem Filipem II. uspořádal v Praze několikadenní slavnosti. Konaly se  od 26. února do 2. března roku 1570 a měly velmi atraktivní program. U této příležitosti do města zavítala řada významných knížat a kurfiřtů z celé Evropy.

Nejpodrobnější popis průběhu slavností a turnajů přinesl tištěný spis z té doby, jehož autorem je poněkud záhadný Zirfeo Schwarzkünstler. Jak se dočítáme v dobovém textu, kouzelník Zirfeo se doslechl, že císař Maxmilián II. očekává knížecí hosty a zamýšlí k jejich pobavení pořádat mnoho rytířských turnajů a zábav. Při této příležitosti chtěl Zirfeo představit osvobození krále Artuše a dvou rytířů ze zajetí na hoře Cancaso, aby je získal pro účast v císařově turnaji  jako mantenatores.

Na třetí neděli postní 26. února byl ohlášen závod v házení kopím na prsten na Staroměstském náměstí a další turnaje se odehrávaly následující dny. Po turnaji v házení kopím pokračovala slavnost s tematikou středověkého příběhu Artuše živými obrazy, které využívaly malovaných kulis, živých zvířat a nejrůznějších efektů. Na náměstí byla navršena umělá hora, která chrlila oheň a kouř a valily se z ní balvany. Po skále s vyřezávanými kamzíky pobíhaly živé veverky a z jeskyně vycházely skupiny postav v průvodu. Jako mantenatores byli představeni arcivévoda Ferdinand Tyrolský, Karel hrabě Hohenzollern-Sigmaringen a Andreas Teufel.

Za rytíři Fámou, Argem a Kupidem následovala směšná skupinka sedláků a selek na koních. V triumfálním průvodu v čele s Giuseppem Arcimboldem se objevily tři Fúrie, za kterými jela na triumfálním voze taženém draky Médea se čtyřmi antickými průvodci – Iásonem, Zéthem, Meleagrem a Théseem. Jejich zbraně byly vezeny na hřbetu živého slona, kterého Praha viděla poprvé ve své historii. Za nimi následoval živý lev uzamčený v kleci a rytíř Fáma s pozouny.

Závěrečná scéna patřila podle Zirfea skupince dalmatských sedláků a selek.

To, že Praha mohla na vlastní oči spatřit tato exotická zvířata, bylo zásluhou císaře Maxmiliána II. , který měl velkou zálibu v chovu divokých zvířat. Již v roce 1560 dal postavit velkou jednopatrovou budovu zvěřince, ve které bylo v přízemí množství kotců s výběhy. Tato stavba byla vybudována na severní straně Pražského hradu za Jelením příkopem a nazvána Lví dvůr, později přejmenována na Medvědí dvůr. Kromě různých šelem a ptáků nechal císař do Prahy přivézt i velké plazy.

Svatba jeho dcery Anny s Filipem II. proběhla v zastoupení 4. května téhož roku ve Svatovítské katedrále Pražského hradu.

user-avatar

Václav Pokorný

26. 02. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu