Pád newyorské burzy měl následky pro celou zemi a přinesl bídu pro celou jednu dekádu.

Pád newyorské burzy měl následky pro celou zemi a přinesl bídu pro celou jednu dekádu. | zdroj: history.com


V roce 1929 zkrachovala burza, ale makléři neskákali z oken

TÉMATA: burza | usa | sebevraždy | 1929 | new york

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 10. 2019 | 10:00

24. října roku 1929 se po New Yorku šířila panika. Místní burza zkrachovala a 11 obchodníků s cennými papíry už spáchalo sebevraždu. Někteří prý dokonce vyskočili z oken. Tak se to aspoň říkalo.

Krach newyorské burzy byl fatální událostí pro celou zemi. Byl to největší podobný krach v dějinách lidstva. Magazín TRADER přinášel zprávy o sebevraždách burzovních makléřů a spekulantů. Daily Mail ovšem o těchto sebevraždách pochyboval. „Pokud by se ukázala jen polovina sebevražd jako pravdivá, bude zítra Wall Street opuštěnou vesnicí,“ psal list ve svém úvodníku. A měl ve svých pochybnostech pravdu, což ovšem v nastalé panice nikdo nechtěl slyšet.

Už v listopadu se snažil Charles Norris, newyorský hlavní městský patolog, ubezpečit obyvatele, že se počet sebevražd nezvýšil, ale naopak snížil. Za období čtyř předchozích týdnů se událo na Manhattanu 44 sebevražd, zatímco o rok dříve ve stejném období jich bylo 53. Je tedy jasné, že žádné masové sebevraždy neprobíhají.

Zajímavé je pátrat po tom, kdo tento hoax o vlně sebevražd vypustil do světa. Byl to jeden z britských novinářů, kterému v ten den na burze zmizely téměř všechny jeho peníze. Pozoroval pád burzy z balkonu pro návštěvy a uvedl ve svém článku, že nedaleko od něj dopadlo tělo jednoho ze zoufalých makléřů. Jméno toho reportéra zní Winston Churchill. Ano, ten Winston Churchill, který se později postaví do čela Británie, aby vedl epický zápas s Hitlerem.

Byl to Churchill, který ihned volal do listu Daily Telegraph a popisoval šílené scény obsahující apokalyptické výjevy skákajících makléřů. Ale na jeho obhajobu je potřeba uvést, že zřejmě skutečně viděl, jak nedaleko jeho hotelu dopadl na zem člověk, který spáchal sebevraždu skokem z okna. Nebyl to ale spekulant na burze, nýbrž německý chemik dr. Otto Matthies. Je dost možné, že Churchill zřejmě reportoval o tomto případu a dal si jej do souvislosti s krachem burzy.

Přímo na Wall Street vyskočili z okna dva lidé, ale až v týdnech po krachu burzy. Prvním byla Hulda Borowski, úřednice z místní brokerské firmy, která pro ni pracovala přes 40 let. Byla vyčerpaná a přepracovaná (pracovní tempo se ještě zvýšilo vlivem krachu burzy), a ukončila tak svůj život skokem ze střechy 40patrové budovy. Druhým byl pětašedesátiletý George Cutler, majitel továrny, který na burze ztratil obrovské peníze. Vyskočil ze sedmého patra a dopadl na zaparkovaný automobil. Pád bohužel nepřežil.

V New Yorku nicméně panoval kolem pádu burzy černý humor. Pokud si někdo objednal pokoj ve vyšším patře nějakého hotelu, občas zaslechl otázku, zda chce „přespat, nebo skočit“.

Velká deprese, která po krachu burzy nastala a ve výsledku vedla až k vypuknutí druhé světové války, ale příliš legrační nebyla. A podle historických dokumentů a statistik skutečně v období po krachu burzy lidé páchali více sebevražd. V posledních měsících roku 1929 přinášely americké noviny zprávy o tragických koncích těch, kteří v důsledu krachu burzy přišli téměř o všechno, jako třeba o realitním magnátu Fredu Stewartovi, jenž se otrávil plynem v kuchyni, nebo o Johnu Schwitzgebelovi, který si ustřelil hlavu brokovnicí ve svém klubu v Kansas City. Pennsylvánský stavební inženýr Carl Motiska se zase polil benzínem a zapálil se. Jeho žena také zemřela na těžké popáleniny, které utrpěla, když se jej snažila zachránit před plameny. 

Makléři sice z oken neskákali, ale mnoho lidí v dnech a týdnech po černém úterý svůj život skutečně ukončilo.

 

 

 

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 10. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu