Den, kdy byly rasismus a xenofobie poraženy.

Den, kdy byly rasismus a xenofobie poraženy. | zdroj: mashable.com


V roce 1936 se fašisté chtěli projít Londýnem. Zastavila je ale dělnická třída

TÉMATA: fašismus | velká británie

user-avatar

Simona Knotková

7. 11. 2017 | 10:00

Britští fašisté zorganizovali v půli 30. let pochod londýnskou ulicí. Protože policie byla na jejich straně, zasáhnout musely davy dělníků a přistěhovalců.

Britskou unii fašistů založil v roce 1932 sir Oswald Mosley (1896-1980). Inspirací mu byla návštěva Itálie a setkání s tamním fašistickým vůdcem Benitem Mussolinim.

Britští fašisté vzešli převážně z řad střední třídy, mezi níž panovaly xenofobní a antisemitské postoje. Pro jejich úbor se jim říkalo Černé košile. Strana navíc dostávala tichý souhlas policie, která se od jejích aktivit distancovala a dokonce ji při střetech s protestanty bránila. 

Právě toho se Mosleyho družina rozhodla v roce 1936 využít a na neděli 4. října naplánovala pochod ulicí Cable Street v londýnské čtvrtí East End. Místo nebylo vybráno náhodou; právě tady velkou část obyvatelstva tvořili Židé a irští přistěhovalci. Jasným cílem byla provokace a dokázání převahy nacionalistů.

Fašisté zdraví svého vůdce

Někteří antifašisté v čele s labouristy a židovskými zástupci se akci rozhodli záměrně ignorovat. Početná skupina Židů, Irů, komunistů, odborářů či přístavních dělníků se ale dohodla, že k pochodu nesmí za žádnou cenu dojít.

"Museli jsme zastavit Mosleyho a jeho fašisty. Museli jsme se postarat o to, aby rasisti nemohli terorizovat obyvatele East Endu," vyprávěl později Maurice Levitas, tehdy devatenáctiletý irský komunista.

V den pochodu nastoupilo kolem tří tisíc přívrženců fašismu. Za sebou měli ještě jednou tolik policistů, z nich velká část byla na koních. Nic to ale nebylo proti počtu protestantů, kterých se dalo počítat na desítky tisíc.

Žena je násilně odváděna policií

"Dojalo mě, když jsem viděl, jak se vedle sebe postavili Židé s bradkami a irští katoličtí dokaři, aby společně přemohli Mosleyho. Nikdy nezapomenu na to, jak se dělnická třída spojila, aby porazila zlo fašismu," vzpomínal Brit William J. Fishman, kterému v době povstání bylo pouhých patnáct let.

Policie na antifašisty zaútočila pendreky a snažila se je odtáhnout z cesty. Protestanti začali využívat všechny možné prostředky, aby policejní blokaci rozrazili. Po strážnících házeli odpadky a shnilou zeleninu, z oken vrhali nábytek a vytrhávali dlažební kostky. "No pasáran! (Neprojdou!)" křičeli slogan ze španělské občanské války.

"O policii jsem měl vždy jen to nejlepší smýšlení. Když jsem ale viděl, jak nás tehdy mlátili pendreky, napořád jsem změnil svůj názor. Vypadalo to, jako by pracovali pro fašisty," vyprávěl později další účastník Willie Myers.

Dnešní Cable Street je pro změnu domovem muslimských imigrantů

Výsledkem byly stovky zraněných a zatčených, mezi nimiž nechyběly ani děti a ženy. Po několika hodinách nakonec Mosley pochod odvolal a protestanti mohli slavit své vítězství. Netrvalo bohužel dlouho.

Násilná akce jenom zvedla sympatie lidí pro fašisty a do strany se hlásili noví členové. S nástupem nacistické hrozby z Německa však nadšení britských fašistů mizelo a v roce 1940 byla strana úplně zakázána. Mosley byl až do roku 1943 uvězněný a po konci 2. světové války se mu na jeho předešlé politické úspěchy už nepodařilo navázat.

 

user-avatar

Simona Knotková

7. 11. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce