Ve Washingtonu se sešly statisíce lidí, aby protestovali proti válce ve Vietnamu.

Ve Washingtonu se sešly statisíce lidí, aby protestovali proti válce ve Vietnamu. | zdroj: stripes.com


V roce 1969 vyšly do ulic statisíce na největší protiválečné protesty v historii

TÉMATA: usa | válka ve vietnamu | demonstrace | 1969

user-avatar

Tomáš Chalupa

15. 11. 2019 | 16:00

V roce 1969 byla americká veřejnost už unavena nekonečnou válkou ve Vietnamu. Stovky tisíc demonstrantů se sešly ve Washingtonu, aby přiměli vládu ukončit americkou účast v konfliktu.

Byl 15. listopad a na protestní akci zvané Moratorium March se sešlo podle některých odhadů na půl milionu Američanů. Bylo to vyvrcholení celého řetězu demonstrací, které začaly už 16. srpna roku 1965. Tehdy se jich účastnilo jen 20 000 lidí. Za tu dobu protesty nabraly na síle a začaly se konat i v mnoha jiných velkých městech Spojených států.

Vláda nasadila ve Washingtonu na 40 000 policistů, vojáků a dalších bezpečnostních specialistů. Byly to velké manévry, na střechách domů byli vojáci v plné polní a sledovali, co se děje pod nimi. Z protestujících se vyčlenila asi tisícovka lidí, kteří dorazili na Arlingtonský vojenský hřbitova a poté vyšli ke Kapitolu, v takzvaném Pochodu proti smrti. Mnoho z nich neslo transparenty se jmény mrtvých amerických vojáků, kteří padli ve Vietnamu.

Prezident Richard Nixon nicméně zůstal v Bílém domě a nechal se slyšet, že ani takto velké protesty nijak nezmění jeho politiku ve Vietnamu a Amerika bude dál pokračovat v boji po boku svých spojenců. Tvrdil také, že jeho politickou linii podporuje většina Američanů. Podle policejních záznamů protestovali hlavně hipíci a nejrůznější extrémisté.

Jeden z vojáků, seržant Grant Coates, který se účastnil na straně bezpečnostních složek demonstrace, vzpomínal, že i mnoho mužů z jeho jednotky souhlasilo s demonstranty. Musel jim proto připomenout důležitou věc. „Hodně jich říkalo: Já s nimi souhlasím, taky jsem proti válce a nechci, aby mě odvedli do Vietnamu. Tak jsem jim řekl, že oni se na nás nedívají jako na jednoho z nich. Pro ně jsme součást vlády, proti které bojují.“ Stačilo prý projet v obrněném voze kolem demonstrantů, a v jeho jednotce se nálada dramaticky změnila. „Pokřikovali na nás a házeli po nás věci. Za chvíli už naši volali zpět na demonstranty z okýnek vozu.“

Přestože se Nixon zaklínal tím, že ve válce chce pokračovat, do konce roku 1969 odešlo z Vietnamu 115 000 amerických vojáků. V té době už překročily americké ztráty 40 000 padlých. Úloha ochraňovat Jižní Vietnam přešla na půlmilión vojáků jihovietnamské armády – začala tzv. vietnamizace války. To znamenalo stále menší zapojení amerických pozemních sil do bojových operací, které nakonec vyvrcholily jejich úplným stažením. Protesty tak svým způsobem skutečně zafungovaly a přiměly administrativu přehodnotit účast americké armády ve válce.

 

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

15. 11. 2019 | 16:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu