Sarmatské ženy se do válečných akcí svého kmene aktivně zapojovaly a hrály v nich prominentní roli.

Sarmatské ženy se do válečných akcí svého kmene aktivně zapojovaly a hrály v nich prominentní roli. | zdroj: liveinternet.ru


V Rusku objevili neporušený hrob prominentní sarmatské válečnice a uctívačky ohně

TÉMATA: archeologie | objevy | doba bronzová | rusko | sarmati

user-avatar

Irena Gruberová

15. 09. 2015 | 11:00

Nádherný poklad plný šperků objevili ruští archeologové v jednom z 29 mohylových hrobů na jihu Ruska poblíž hranic s Ukrajinou. Hrob datovaný do 1. století patřil urozené sarmatské válečnici, příslušnici kočovného kmene, jenž se před 2 500 lety proháněl po východoevropských stepích.

Hrob sarmatské válečnice se nacházel ve skupině 29 pohřebních mohyl odkrytých během výstavby nového letiště v Rostově na Donu. Nález označili archeologové za nesmírně vzácný a cenný, neboť se dochoval v nedotčeném stavu. „Většina hrobů na tomto nalezišti byla vykradených, takže je velikým štěstí, když se nějaký najde neporušený,“ řekl ruský archeolog Roman Mimochod.

Hrob sarmatské bojovnice

Žena, která byla do hrobu uložena, byla sarmatskou bojovnicí. Tyto ženy se zapojovaly do válečných akcí Sarmatů a hrály v nich prominentní roli. Má se za to, že inspirovaly starořecké mýty o Amazonkách.

Analýza zubů zemřelé svědčí o tom, že žena všechny bitvy přežila, neboť se dožila vysokého věku. Pohřbena byla ve společné hrobce s jiným mužem, který byl pravděpodobně jejím manželem. Jeho hrob však byl zcela vyloupen. Zato ženin hrob obsahoval nejen množství zlatých a stříbrných šperků, ale také 100 železných hrotů šípů a koňské postroje.

Drahý kámen s fénickým či aramejským nápisem

„Podle historiků se sarmatské ženy účastnily válečných akcí a nález hrotů šípů to nepřímo potvrzuje,“ upozornil Roman Mimochod. Zároveň vypovídá i tom, že se Sarmatky rády krášlily. Vedle lebky zesnulé ležely zlaté náušnice a řetízky s přívěsky, zatímco bronzové zrcadlo spočívalo u jejích ramen. Límec šatů byl vyzdoben přezkami z tepaného zlata ve formě stylizovaných beraních hlav. Rukávy byly vyšité barevnými korálky a zlatými trojúhelníčky a polokroužky. Na každé ruce měla nebožka zlatý náramek a hruď jí zdobily rozličné korálky a drahokam s vyrytým jednořádkovým nápisem ve féničtině nebo rané aramejštině. Na ňadrech jí ležel zlatý flakónek s parfémem. „Víčko je utažené a obsah uvnitř ztuhl. Budeme to analyzovat, abychom zjistili, co tam bylo, ale nejpravděpodobněji se jednalo o kadidlo,“ naznačil Mimochod.

Zlatá lahvička s parfémem

Po levé ruce ženy se nalézaly fragmenty dřevěného nádobí a šálek. U nohou jí ležely kousky bronzové pánve s květinovými ornamenty a obrazem hlavy Gorgony na tyči. V severovýchodní části hrobu byly uloženy čtyři keramické nádoby. Malá skrýška v hrobě ukrývala kolekci nožů a nedokončený meč s ozdobenou rukojetí.

„Co je na těchto nálezech nejzvláštnější, je to, že hrobní výbava pochází z doby od 1. století před Kristem až po první století našeho letopočtu. Je to dost unikátní, nikdy předtím jsme neviděli takovou kombinaci ani o ní neslyšeli. Může to znamenat, že nejvzácnější předměty se po delší dobu dědily a pak byly pohřbeny s touto urozenou ženou,“ míní ruský archeolog.


Sarmati byli původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skythy, Médy a Peršany. První zmínky o nich pocházejí ze spisů Herodota, Hippokrata a Strabóna. Mezi 6. až 4. stoletím před naším letopočtem ovládali území od centrální Asie až po Ural. Byli známi jako divocí, výbojní válečníci a jezdci, kteří své koně obětovávali bohu ohně, jehož uctívali. Žili v jurtách, umístěných na vozech, chovali koně, skot i ovce, s nimiž kočovali stepí. Stopy po většině sarmatských kmenů mizí v prvních staletích našeho letopočtu. Nejdéle přežili Alani, kteří se zapojili do stěhování národů. Jejich potomci žijí dodnes jako Oseti na území Ruska, Gruzie a Jižní Osetie.

 

user-avatar

Irena Gruberová

15. 09. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce