Budova kláštera s kostelem

Budova kláštera s kostelem | zdroj: prostor-ad.cz

user-avatar

Václav Pokorný

4. 06. 2018 | 12:00

Za druhé světové války se klášter františkánů v Zásmukách u Kolína stal místem internace kněží, kteří se většinou provinili proti nacistickému režimu kritikou okupantů. Barokním klášterem jich prošlo 76 a pro mnohé z nich byl pouze přestupní stanicí do koncentračních táborů Terezín či Dachau.

Pro dnešní veřejnost je málo známou skutečností, že za druhé světové války si františkánský klášter v Zásmukách zabrali nacisté a zřídili v něm internační zařízení pro kněze. Byli sem převáženi kněží, kteří kritizovali nacistický režim, nebo se jinak znelíbili  mocným Třetí říše.

První kněz byl do tohoto zařízení umístěn 15. listopadu 1941. Po půl roce již počet obyvatel Demeritenhausu, jak gestapo nazvalo tento "ústav", rychle narůstal.

Z počátku byl pobyt pro kněze v Zásmukách jen lehkou internací. Od 28. srpna 1942 se však prudce změnil k horšímu, kdy pracovníci pražského gestapa začali osobně zařízení v Zásmukách navštěvovat. Internovaným kněžím byl zastaven státní plat, přitom se však museli v Zásmukách živit na vlastní útraty, bylo jim zakázáno vycházet z domu, stanoven přesný denní pořádek a zakázána jakákoliv kněžská činnost kromě soukromě sloužené mše svaté. Zavedeny byly nucené tělesné práce, povinné hodiny němčiny, zákaz návštěvy příbuzných a nařízena cenzura dopisů. Zásmucký klášter

Pánům gestapákům se v Zásmukách patrně zalíbilo nebo, lépe řečeno, hledali nějaké zaměstnání, aby nemuseli na frontu, a proto od té doby do Zásmuk jezdili pravidelně. Jejich návštěvy byly stále hojnější a přinášely s sebou nová a nová omezení. Nakonec byl zásmucký klášter změněn na přísné vězení a přechodný internační tábor, z něhož byli kněží posíláni do koncentračního tábora Terezín nebo Dachau.

Neustálá kontrola gestapem a transport duchovních do koncentráků vyvolaly u některých kněží duševní poruchy, které vedly k jejich sebevraždám. V roce 1941 sem byl poslán jistý kněz, který trpěl slabostí nervů. Vydržel internaci jen 40 dni a potom se nervově zhroutil a v rozrušení mysli spáchal sebevraždu.

Gestapo zde věznilo přes sedmdesát kněží, z nichž několik v klášteře zemřelo, mezi nimi i smíchovský arciděkan Jan Křtitel Pauly, donátor spořilovského oltáře svaté Anežky. Někteří z vězněných se v Zásmukách dočkali konce druhé světové války, někteří přežili koncentrák. Radost kněží ze svobody však neměla dlouhého trvání, neboť represe rozpoutané po roce 1948 komunistickou totalitou proti katolické církvi byly snad ještě horší než ty nacistické.

 

user-avatar

Václav Pokorný

4. 06. 2018 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce