Ultramasivní černé díry se skrývají ve velmi vzdálených galaxiích.

Ultramasivní černé díry se skrývají ve velmi vzdálených galaxiích. | zdroj: messagetoeagle.com


Ve vzdálených galaxiích byly objeveny ultramasivní černé díry

TÉMATA: vesmír | černé díry | galaxie

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 03. 2018 | 12:30

Díky datům získaným z kosmického teleskopu NASA, zvaného Rentgenová observatoř Chandra, se podařilo astronomům získat důkazy o existenci ultramasivních černých děr ve velmi vzdálených oblastech vesmíru.

Tento typ černých děr je vůbec nejhmotnější, s jakým se kdy lidé setkali. Ultramasivní černé díry jsou ještě hmotnější než běžnější supermasivní černé díry, které se vyskytují v centrech galaxií. Jde o opravdová monstra, a to i ve vesmírném měřítku.

Nově objevené supermasivní černé díry se nacházejí v galaxiích vzdálených 3,5 miliardy světelných let od Země.  Při pátrání po velmi hmotných černých dírách na ně narazila profesorka z univerzity v Montrealu Julie Hlavacek-Larrondová a její tým. Ten studoval celkem 72 galaxií v centru známé nejjasnější a nejhmotnější kupy galaxií. Astronomové vypočítali hmotnosti černých děr na základě analýzy rádiového záření a rentgenových emisí.

Výsledky výpočtů ukazují, že hmotnosti černých děr jsou zhruba desetkrát větší, než se původně myslelo. Předchozí měření ovšem vycházely z odlišné metody, která zřejmě nebyla správná. U téměř poloviny ze vzorku černých děr bylo odhadnuto, že jejich hmotnost je přinejmenším 10 miliard hmotností Slunce. Tyto černé díry astronomové označují termínem „ultramasivní černé díry“.

„Objevili jsme černé díry, které jsou mnohem větší a mnohem hmotnější, než jsme předpokládali,“ říká Hlavacek-Leonardová. „Mohou být tak velké buď proto, že se tak již zrodily, nebo protože jim počáteční ideální podmínky umožnily vyrůst velmi rychle v průběhu miliard roků. V tuto chvíli nemáme žádnou možnost se to dozvědět. Víme, že černé díry jsou mimořádně výjimečnými objekty, takže není překvapením, že většina těchto extrémních exemplářů se vzpírá pevně zavedeným zákonům, které platily doposud,“ říká Julie Hlavacek-Larrondová.

Objev pomůže astronomům nejen lépe porozumět vývoji stavebních bloků našeho vesmíru, ale současně přináší i mnohé otázky ohledně formování a vzniku těchto vesmírných monster.

Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenována podle přezdívky významného indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara (1910-1995). Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93. Chandra patří mezi největší projekty NASA. Celkové náklady na její vývoj se vyšplhaly na 1,5 mld. USD.

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 03. 2018 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce