Hlavní ekonom Bank of England Andy Haldene tuší, že s informační revolucí nastávají pro lidstvo problémy

Hlavní ekonom Bank of England Andy Haldene tuší, že s informační revolucí nastávají pro lidstvo problémy | zdroj: dailymail.co.uk


Vědci jsou v krizi. Nestíhají sledovat překotný vědecký vývoj

TÉMATA: věda | technologie

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 03. 2015 | 06:45

Dva spojené vědecké týmy z Finska a Kalifornie vydaly varovnou studii. Ta říká, že vědecká komunita je zahlcena obrovským množstvím studií, které už prakticky nemá kdo číst a případně zavádět do osnov nebo z nich vyvozovat praktické důsledky. Není úplně jasné, jestli autoři do tohoto přívalu nových studií počítají i tu svou.

Školství jako celek není schopné držet krok s dynamickým vědeckým vývojem v nejrůznějších disciplínách. Zatímco vědecké teorie a objevy se díky internetu a technologiím objevují velmi často, školní osnovy zůstávají stále stejné celé roky nebo dokonce desetiletí. To ale zdaleka není hlavní problém. Už i sami vědci přestávají stíhat sledovat, co se v jejich oboru vlastně děje.

„Obrovský nárůst nejrůznějších studií a vědeckých dokumentů je tak velký, že už je pro běžné vědce téměř nemožné sledovat vývoj,“ stojí mimo jiné ve výzkumné zprávě. Věda se podle autorů studie dostává do krize, protože všichni publikují a bádají, ale už nikdo nečte a nestíhá sledovat, co se děje. Už dříve vědci varovali, že zahlcení novými informacemi a jejich dramatický nárůst způsobují změny v lidském myšlení, v mozku jako takovém i v lidském chování. Nyní zjišťují, že i svět vědy je ohrožen. A netvrdí to jen vědci.

Nedávno přišel hlavní ekonom Bank of England Andy Haldane s varováním, že množství informací v moderním věku sociálních sítí rychle snižuje množství času, po který je člověk schopen věnovat nějaké zprávě pozornost. „Velmi rychle se proklikáváme weby, sdílíme, linkujeme, ale procento času, které věnujeme podrobnému a koncentrovanému čtení konkrétního materiálu, se snižuje,“ tvrdí Haldane.

Jsme zkrátka uprostřed nekontrolovatelné informační revoluce. „Celých 99 procent všech informací vygenerovaných za existenci lidstva bylo vygenerováno v tomto století, tedy za pouhých 15 let,“ dodává Haldane. Co to udělá s lidskou společností a s vědeckým bádáním, na to neexistuje jednoznačná odpověď. Zatímco vědci z Helsinek a Kalifornie se obávají, že věda upadá, jiní naopak tvrdí, že technologie umožňují mnohem rychlejší rozvoj vědních disciplín. Jedno je ale jisté, informační revoluce mění svět i lidské chování, a to velmi rychle. „Vzrůstající výskyt poruch soustředění a koncentrace není podle mého názoru náhodný a souvisí s digitálním věkem a informační revolucí,“ uzavírá Haldane. 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 03. 2015 | 06:45